Josef Mlejnek jr. Livres

Židovský spisovatel zachycuje prostřednictvím krátkých, mistrovsky psaných a hluboce lidských povídek vlastní tragický osud neoddělitelně spjatý s údělem židovského národa.

Kniha dvojice známých publicistů přibližuje ve více než 40 kapitolách uzlové historické události a trendy, ilustrující skutečnou povahu komunistických režimů – od Pařížské komuny a Říjnové revoluce přes stalinismus, přes jejich četné válečné výboje a zločiny, potlačování vzpour i disentu až k normalizaci, perestrojce a rusko-gruzínské válce.Vznikl tak informačně bohatý a čtivý soubor textů pro široký okruh čtenářů, který by bylo možno charakterizovat i jako studijní materiál občanské nauky. První vydání.

Klasyka literatury światowej XX wieku.„Na nieludzkiej ziemi to mrożąca krew w żyłach relacja z życia i śmierci w gułagu. Napisał ją obdarzony niezwykłym zmysłem obserwacji, wielkim talentem i wyjątkową wrażliwością artysta. Książka Józefa Czapskiego to klasyk, który należy stawiać obok Archipelagu GUŁag Sołżenicyna czy Innego Świata Herlinga-Grudzińskiego”.Norman DaviesNa nieludzkiej ziemi należy do kanonu najbardziej wstrząsających książek o cierpieniach zgotowanych światu przez komunistyczną utopię, jakie realizował sowiecki aparat przemocy i wyzysku. Józef Czapski oddaje głos zamordowanym i wyraża w ich imieniu niezgodę na dokonujący się horror. Jednymi z pierwszych, którzy docenili znaczenie i siłę zawartych tu tekstów, byli Arthur Koestler i George Orwell. Ten ostatni, zainspirowany przeżyciami Czapskiego, planował napisać książkę o Katyniu.Posłowie do nowego wydania dzieła Józefa Czapskiego napisała prof. Natalia Lebiediewa, historyk, jedna z najwybitniejszych znawczyń tematyki katyńskiej.

Kniha 13 povídek vypráví o osudech židovského obyvatelstva na rusko-polském pomezí v době 2. světové války a po ní. Národnostní a rasová nesnášenlivost, nucené přesuny a stěhování, transporty, razie, koncentráky, osiřelé děti-válka a její důsledky v celé šíři - to je neradostné téma těchto povídek polské autorky.

Politické systémy postkomunistických zemí (či jejich společnosti) nabývají nejen pozitivní rysy západních demokracií, ale jsou čím dál tím víc zasahovány i typicky západními krizovými jevy – například oslabováním tradičních stran, rostoucí nedůvěrou veřejnosti v politickou scénu, korupcí spojenou s veřejnými zakázkami, stárnutím populace nebo bobtnajícím veřejným zadlužením. Rozšířené vysvětlení problémů české politiky spočívá v tvrzení, že jsme se ještě plně nevyrovnali s dědictvím minulosti a od vyspělého Západu se stále máme co učit. To je sice pravda, ale jen zčásti. Kniha se snaží doložit, že hlavní potíže české společnosti již nesouvisejí s dědictvím komunismu a nedostatečnou adaptací na západní poměry, neboť jde o zásadní problémy západní civilizace jako takové. Civilizace až příliš zaměřené na „kuře v hrnci“ a uvězněné v pasti vlastního úspěchu, která jedince uvrhuje do postavení, jež se podobá křečkovi běhajícímu v kole.

Zatím nejobsáhlejší český výbor esejí francouzského básníka, prozaika a esejisty. Podstatou jeho esejistiky je "řeč křesťana a zároveň vášnivého revolucionáře".

«Poser la question du monde absurde, c'est demander : "Allons-nous accepter le désespoir, sans rien faire ?" Je suppose que personne d'honnête ne peut répondre oui.» Entre 1942 et 1951, Albert Camus rédige, entre autres, La Peste, Les Justes et L'Homme révolté. Si ce deuxième volume des Carnets témoigne de ces créations en devenir, il accueille aussi les instants essentiels d'une vie et l'histoire en train de se faire - l'épuration, la guerre froide.... S'y révèlent une conscience en action, un homme dans toute sa fragilité, épris de beauté.

Černobílé fotografie Jindřicha Štreita zobrazují důležité okamžiky života člověka - od narození do smrti.// Fotografie, jež zachycují duchovní rozměr lidského údělu, jsou doprovázeny texty básníka Josefa Mlejnka.//Publikace byla vydána při příležitosti Světových dnů mládeže v Madridu v r. 201.// Česko-anglicko-španělská verze.

Nástin struktury a výklad obsahu definic křesťanské metafyziky vychází důsledně z textů ekumenických koncilů a dokumentů pontifikálních.

Výbor z esejistické tvorby polského básníka je pokusem vytvořit nepřímý portrét Czeslawa Milosze jako původního myslitele vyrůstajícího z polských a litevských duchovních kořenů, který se originálně zamýšlel nad zneklidňujícími otázkami naší epochy a usiloval o pojmenování příčiny takových jevů jako novodobá eroze náboženského vědomí. V tomto světle jsou objevné a nadčasové i jeho texty o Dostojevském a Šestovovi, které napsal jako profesor slovanských literatur na americké univerzitě v Berkley a které přesahují rámec standartních akademických výkladů.... celý text