Bookbot

Gallery Daniel V.

    10 juillet 1901 – 16 janvier 1977

    Daniel Vincent Gallery était un contre-amiral à la retraite de la marine américaine dont la carrière littéraire couvrait à la fois la fiction et la non-fiction. Ses expériences de guerre, y compris la capture notable du sous-marin allemand U-505, lui ont fourni une profonde compréhension des opérations navales. Après la guerre, il est devenu un défenseur vocal de la marine, rédigeant des critiques acerbes qui l'ont placé au centre de la controverse de la "Révolte des Ammraux". L'écriture de Gallery se caractérise par ses fortes convictions et sa défense passionnée de la puissance navale.

    Na stanowiska startowe
    Bitva o Atlantik
    • 2022

      Bitva o Atlantik

      • 273pages
      • 10 heures de lecture
      4,0(1)Évaluer

      Na světových oceánech pustošily německé ponorky spojenecké floty. Od začátku války probíhala Bitva o Atlantik a Královské námořnictvo, americké námořnictvo a spojenecké obchodní lodě zaznamenávaly proti tomuto podvodnímu postrachu ohromné ztráty. U-505 byla spuštěna na vodu 25. května 1941. Během následujících tří let potopila celkem osm lodí. Ale převaha, jakou kdysi ponorky měly, začínala slábnout a situace se pomalu měnila ve prospěch spojeneckých námořnictev. Ve svých skvělých vzpomínkách Daniel Gallery vysvětluje, jak velel Operační skupině 21.12 v bitvě proti ponorkovému nebezpečí. Jako velitel eskortní letadlové lodě USS Guadalcanal vedl svou posádku při potopení tří těchto hrozivých ponorek, ale jeho největším úspěchem bylo zajetí U-505 u pobřeží Afriky. Byl prvním americkým důstojníkem, který od války v roce 1812 zajal nepřátelskou válečnou loď. Toto vítězství zajistilo Spojeným státům nejen velký úspěch, ale také šifrovací knihy, šifrovací stroj Enigma a další tajné materiály nalezené na palubě. Zrekonstruovaná U-505 je nyní vystavena v Muzeu vědy a průmyslu v Chicagu.

      Bitva o Atlantik
    • 2021

      Daniel Vincent Gallery, urodzony w 1901 roku w katolickiej rodzinie w Chicago, miał znaczący wpływ na jego poglądy dotyczące okresu powojennego. W 1917 roku rozpoczął naukę w US Naval Academy, specjalizując się w lotnictwie morskim. Jako olimpijczyk w zapasach w 1920 roku, w 1942 roku objął dowództwo amerykańskiej grupy lotniczej w Reykjaviku, gdzie zniszczył U-boota. W 1943 roku dowodził lotniskowcem USS Guadalcanal, budowanym metodą Kaisera, która budziła sceptycyzm wśród marynarzy. Mimo obaw, okręt sprawdził się dobrze na morzu. Pod jego dowództwem, grupy zwalczające U-booty odnosiły sukcesy, w tym zatopienie U-515 i U-68. Największym osiągnięciem Gallerego było zdobycie U-505 z cennymi książkami kodowymi. Jego styl przywództwa przypominał kowboja, a przemówienia, takie jak to o roli sprawnego WC w bazie, przeszły do historii Marynarki USA. Po wojnie, jako kontradmirał, dowodził USS Hancock i uczestniczył w konflikcie koreańskim, będąc przeciwnikiem komunizmu. Książka ukazuje drugą stronę dramatu Henkego, ale nie ogranicza się tylko do tego wątku, ukazując również pomysłowość Gallerego jako pogromcy U-bootów. Lektura dostarcza wielu wrażeń.

      Na stanowiska startowe