Václav Kajdoš Livres

J'AI LU Science-Fiction/Fantasy/Fantastique n° 373 (1981) - Clifford D. SIMAK Demain les chiens

Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta III/1 Příběhy a novely z let 1926 - 1927 Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926 - 1930, z autorova nejproduktivnějšího období. Vzhledem k jeho obsáhlosti je svazek rozdělen do dvou částí. Zároveň se čtenář mimo jiné seznámí s povídkou Volání Cthulhu, která stojí na počátku neutuchajícího zájmu o lovecraftovskou mytologii, jež ovlivňuje novou generaci autorů, pokračující v rozvíjení Lovecraftových bizarních motivů. Příběh Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na pokračování.

Autor sám nazývá knihu sbírkou kriminálních případů, avšak ty jsou prezentovány z hlediska příspěvku přírodních věd k jejich vyřešení. Proto jsou populárním způsobem vysvětleny postupy, jimiž soudní lékaři zjišťují totožnostlidí a odhalují, zda se jedná o vraždu, sebevraždu nebo nehodu. Rekonstruovaný děj je podáván reportážně beletristickou formou. Publikace v sobě spojuje napětí z pátrání i poučení o jedné praktické aplikaci vědní disciplíny.

Publikace pojednává o tradiční čínské medicíně a jejím způsobu léčení akupunkturou a akupresurou. Autor publikace byl průkopníkem čínské akupunktury u nás a jako jeden z prvních ji také v praxi vyzkoušel. Kniha seznamuje s dějinami a tradicí čínské medicíny a popisuje její možnosti použití v našich podmínkách, seznamuje i s tepovou diagnostikou a možnostmi moderní akupunktury, jako je elektroakupunktura a magnetopunktura.

Ve své době ještě ne zcela všední náměty a především vysoká literární úroveň z této sbírky učinily jedno z klíčových děl ve vývoji české SF literatury. Povídky Volavkovy celery, Nádor a Příbuzní pojednávají o různých formách invaze mimozemských bytostí na naši planetu. Povídka Kotě vypráví o zvláštní psychické symbióze chlapce a kočky. Ve druhé části sbírky jsou tri SF povídky umístěné do středověku (Drak, Hmota bez tvaru a Hra se stínem). V těchto příbězích se objevuje populární motiv zasahování lidí z budoucnosti nebo bytostí z jiné planety do naší minulosti, což způsobilo vznik legend (legenda o Golemovi a o Faustovi). Ve třetí části sbírky jsou dvě konvenční povídky Neřešitelná otázka a Pavouci a působivá povídka Ples loutek, připomínající pochmurnou, bizarní atmosféru Bradburyho povídky Usher II. Pokud se Václav Kajdoš v těchto povídkách přiblížil k tvorbě jiného autora, pak je to právě Bradbury v jeho horrorové poloze.

Obsahuje: R. Heinlein – Dvojník, M. Suchdolský – Rusové na Marsu Únos na Mars popisuje politický zápas o zrovnoprávnění Marťanů s lidmi. Česky vyšel tento román pod názvem Dvojník (autor R. Heinlein) v knížce Únos na Mars. Vědeckofantastický román Rusové na Marsu vyšel po jazykové úpravě znovu v roce 1970, byť nikoliv samostatně, nýbrž v jednom svazku s prací amerického autora Roberta Heinleina Dvojník. Vypráví o přátelských, vyspělých, ale tělesně zdegenerovaných Marťanech, kteří v průběhu vývoje zapomněli, jak se počínají děti. Proto unesou na Mars ruského astronoma a jeho milou. Román je zkrácený a upravený Otakarem Blandou.

Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera.