Alena Hricová Livres

Publikace se zaměřuje na aktuální výzvy a trendy v oblasti sociální práce prostřednictvím příspěvků od akademiků i praktických odborníků z České a Slovenské republiky. Autoři sdílejí své zkušenosti a poznatky z různých oblastí sociální práce, ať už se jedná o sociální práci ve školách, personální krizi na OSPOD, bariéry efektivního financování sociálních služeb, nové trendy v sociální práci s osobami se zdravotním postižením, či komodifikaci sociální práce a její vliv na kvalitu poskytovaných služeb. Kniha rovněž pokrývá sociálněprávní témata, jako je svéprávnost a problematika jejího omezení, role OSPOD při řešení vysoce konfliktních rozvodů a význam právního povědomí a jeho využití v sociální práci. Další důležitou částí jsou specifické oblasti péče: paliativní a hospicová péče, péče o duševní zdraví dětí a mladistvých a sociální práce s uprchlíky. Kniha je určena studentům sociální práce a příbuzných oborů, stejně jako odborníkům v praxi, kteří hledají aktuální informace a nové přístupy ve své práci. Předkládá komplexní pohled na sociální práci jako vědní obor i praktickou disciplínu, která hraje klíčovou roli v řešení sociálních problémů a poskytování podpory těm, kteří ji nejvíce potřebují.

Kniha vycházející z dlouhodobého terénního výzkumu popisuje formou případové studie faktory, které minimalizují šance obyvatel sociálně exkludované lokality tuto opustit, a to z hlediska působení sociální práce.

Publikace se věnuje metodologii v oboru sociální práce. Čtenář zde získá informace o výzkumných strategiích kvalitativního i kvantitativního charakteru, dílčích metodách a technikách, výběru výzkumného souboru, výzkumné etice i o nejrůznějších aspektech zpracování a analýzy výzkumných dat. Své využití text najde jako souhrnný zdroj informací o metodách a technikách sociálněvědního výzkumu, ale i jako snadno srozumitelný návod pro realizaci výzkumu i práci s daty. Kniha představuje celý proces výzkumu v sociální práci, věnuje se jeho účelu i specifikům oproti jiným oborům. Zaměřuje se na stanovení výzkumného problému, cíle a výzkumných otázek, dále popisuje specifika výzkumných postupů, a to především s využitím praktických ukázek z četných realizovaných výzkumů a obhájených studentských prací v sociální práci, které autoři vedli či jim oponovali. Zároveň zmiňuje nejčastější chyby při vymezení a formulaci. Samostatná kapitola se věnuje formulování hypotéz. Značný prostor je rovněž věnován výzkumné strategii, jednotlivým metodám, technikám sběru dat a jejich následnému zpracování, využití i možnému zkreslení výsledků. Přínosná bude publikace zejména pro studenty a akademiky oboru sociální práce, nicméně jistě poslouží i sociálním pracovníkům, kteří s výzkumem pracují v rámci své profese, ale i dalším zájemcům o danou problematiku. Tím spíše, že ucelenější text tohoto typu nebyl doposud v českém prostředí zpracován.

Kniha mapuje současné role romské ženy a její postavení v rodině i v rámci majoritní společnosti. Romská žena je tradičně považována za osobu, která má být v domácnosti, starat se o bydlení a pečovat o děti. Romský muž má pak za cíl zabezpečovat rodinu a shánět peníze. Současná socioekonomická situace a její dopady na romské etnikum ovlivnily tyto tradiční role tím, že romští muži jsou skupinou ohroženou vysokou mírou nezaměstnanosti. Kvůli tomu ztrácejí svou hlavní roli „živitele“ rodiny. Z výzkumných závěrů byly zjištěny změny v postavení Romky, kdy se žena stává hlavním zdrojem příjmů celé rodiny, čímž přejala „tradiční“ roli romského muže. U romských mužů může tato ztráta tradiční identity a příslušných životních rolí často vést k životní krizi, která se může projevit nízkou motivací měnit svůj socioekonomický stav k lepšímu a také může vést k sociálněpatologickému chování. Případy spadající do této kategorie jsou definovány jako „nefunkční“ muži, kteří ztratili zásadní význam pro soužití romské rodiny. Jak role spojené se zajištěním obživy, tak původní úděl péče o rodinu nyní zajišťuje častěji romská žena, což poukazuje na její emancipaci od závislosti na jejím partnerovi. Tato emancipace je však pasivní. Teoreticky se může žena osamostatnit a být nezávislá, v praktické rovině na ni však působí velké množství tlaků ze strany blízkého i vzdáleného sociálního okolí.

Kniha mapuje vybrané aspekty životního stylu žen v privátním sexbyznysu a jejich sebereflexi. Sexbyznys obecně představuje multidisciplinární problematiku, která se týká řady oblastí, jakými jsou sociální práce, zdravotnictví, sociální politika a další. V posledních letech dochází v České republice vlivem změny poptávky k výrazné transformaci sexuálních služeb, kdy sexuální pracovnice se stále více přesouvají z prostředí ulic a klubů do prostředí privátů. Pro sexuální pracovnice, ale i klientelu představuje privátní sexbyznys větší anonymitu než ostatní formy, jež zapříčiňuje relativní neviditelnost a s tím související těžkou uchopitelnost jak pro zdravotní, tak i sociální a další služby. Naší snahou je prostřednictvím této knihy vnést určitý vhled do problematiky a vyplnění informační mezery o této specifické formě sexbyznysu.