Svérázný debut mladé autorky pojednávající o její touze se vy(u)tratit. Verše mladé autorky upoutají výraznou sebedestruktivní linkou, která proplouvá celou sbírkou, občas dokonce v lahodně skrytém rýmu. Po svém se vyrovnává se životem a okolní svět vnímá bez falešného optimistického prizmatu, takže s drastickou přímočarou surovostí. "Tak nějak umírám / pomalu, pozvolna / pořád ještě naživu / už celá mrtvolná", lapidárně hodnotí svůj stav v jedné básni. A tento stav intenzivně proniká i do ostatních veršů, které jsou napsány s nespornou básnickou nápaditostí i se smyslem pro jazykovou vynalézavost.
