Jiří Malíř Livres

Závěrečný svazek edice Dějiny Moravy zachycuje období let 1740-1918, v němž revoluční rok 1848 člení tuto historickou etapu do dvou částí. První část zpracoval Milan Řepa, který zachytil svět pozdního feudalismu za osvícenství, období od poloviny 19. století napsal Jiří Malíř. Bohatě ilustrovaná monografie zachytila události v době, v níž se prosazovala státní moc na úkor dřívější patrimoniální správy a kdy se otvíral prostor pro svobodné podnikání, působení politických stran a spolkový život.

Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma „šlechtic“, „rabín“, „advokát“, „vinař“, „potulný divadelní umělec“, „četník“ nebo „prostitutka“.

Publikace vychází k šedesátinám historika a muže mnoha zájmů a dovedností, profesora Masarykovy univerzity Libora Jana. Vedle tří osobních vzpomínek dokreslujících osobní profil jubilanta a soupisu bibliografie jeho odborných prací kniha nabízí více než šedesát studií z pera českých i zahraničních autorů. Většina textů je věnována problémům středověkých dějin a tvoří čtyři tematické celky: Čas knížat, Dlouhé 13. století, Stárnoucí středověk a Duchovní a rytířské řády. Poslední dva oddíly, nazvané Mezi Prahou a Vídní a Minulost jako argument a důkaz, dávají prostor také reflexi problematiky novějších a nejnovějších dějin stejně jako otázkám rezonance dějin ve společnosti (Matice moravská).

V pořadí již třetí díl reprezentativních publikací věnovaných fenoménu Moravy a vývoji sociálních i profesních typů v moderní době. Po souborech mapujících 19. století a první polovinu 20. století je autorským kolektivem pod vedením profesora Jiřího Malíře analyzována epocha osvícenství a její moravská specifika. Před čtenářskýma očima defilují osobnosti, které se různým způsobem orientují vzhledem k trendům doby – modernizaci, rostoucímu státnímu vlivu a germanizaci, společenstevním a kulturním změnám. Přínosem kolektivní monografie však nemá být pouze pohled na zajímavé osoby a jejich svět, ale především metodicky inovativní přístup k tématu, který by zachytil problematický a ambivalentní vztah starého a nového řádu na sklonku 18. století.

Soubor studií předních historiků i archivních pracovníků, jejichž biogramy zajímavých osobností působících na Moravě v době velkých společenských změn analyzují profesní a sociální vývoj těchto lidí. Na jejich příkladu se ale též zobrazují strukturální změny zemské společnosti v jejích rozličných vrstvách. Editorský kolektiv pod vedením profesora ­Jiřího Malíře se i tentokrát pokusil využít moderních metod sociálně-kulturní historie a prohloubit poznání života různých společenských skupin a sociálních typů. Před čtenářem defilují známé i polozapomenuté postavy dějin, jejichž životní osudy dokládají pestrost a v mnohém aktuálnost života našich předků i jejich odkazu.

Kniha dává čtenářům možnost nahlédnout do životních příběhů osob, které se ve druhé polovině 19. století podílely na vzniku moderních politických elit na Moravě a které v řadě případů významně zasahovaly do politického života celé habsburské monarchie a později i Československa. Formou přehledných biografických portrétů zpracovaných ve více než 600 heslech zachycuje původ, rodinné zázemí, vzdělání, profesní kariéru a veřejnou činnost všech, kteří v letech 1861-1918 zastávali post moravského zemského poslance. Zvláštní pozornost je pochopitelně věnována jejich poslanecké činnosti, charakteristice témat, kterým se přednostně věnovali, a klíčovým projevům, návrhům, interpelacím a rezolucím, kterými se podíleli na činnosti a jednáních sněmu Markrabství moravského. Stranou pozornosti nezůstává ani publicistická činnost poslanců a jejich dobová sociální prestiž, jak se projevovala např. udělením různých vyznamenání a čestných občanství nebo povýšením do šlechtického stavu. Jednotlivé životopisné portréty poslanců jsou ve většině případů doplněny také jejich fotoportréty. Publikace je výsledkem náročného bádání a pátrání po mnohdy zcela zapomenutých osobnostech tehdejšího veřejného života a její snahou je přiblížit životní a politické osudy všech aktérů dobové sněmovní politiky.

Sborník z pracovního setkání historiků k 80. výročí bitvy u Zborova

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století. Jednotlivé příspěvky publikace rozebírají pojem sekularizace a možnosti jeho užití v různých humanitních oborech a přinášejí konkrétní výsledky výzkumu domácích i zahraničních historiků a sociologů. Čtenář se může seznámit s řadou inspirativních podnětů, které se týkají politizace českého a moravského venkova, vytváření konfliktních stranických linií, venkovského „konzervatismu“ se specifickým prožíváním času a prostoru, náboženské symboliky, sporů mezi školou, farou a obecním úřadem, případně problematiky antiklerikalismu. Sedmnáct dílčích příspěvků představuje reprezentativní soubor, jenž navazuje na otevření diskuse v podobě knihy Sekularizace českých zemí v letech 1848–1914 (CDK, Brno 2007) a který bude mít pokračování ve zkoumání sekularizace dělnictva ve středoevropských městech.

Napoleonské války zásadně ovlivnily politickou mapu Evropy a hluboce zasáhly tehdejší společnost. Reflexe těchto událostí a jejich vliv na proměny společenských struktur se staly předmětem zájmu historiků a badatelů. Příspěvky v tomto svazku se zaměřují na vztah válek a formování moderních národů ve střední Evropě, zkoumají vliv na české národní obrození a jeho představitele, a analyzují francouzskou emigraci v českých zemích. Dále se zabývají odrazem historických událostí přelomu 18. a 19. století v historiografii a školních učebnicích různých období a režimů. Zvláštní pozornost je věnována ztvárnění napoleonských válek ve filmu, výtvarném umění a hudbě. Specifickou tematiku představují soudobé kroniky, zejména z selského prostředí, a lidové písně reflektující vojenské pohyby a významné válečné úspěchy či neúspěchy. Sborník zahrnuje příspěvky renomovaných domácích i zahraničních odborníků, včetně mladších badatelů. Vznikl ve spolupráci Muzea Brněnska a Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy na Masarykově univerzitě a je prvním svazkem nové ediční řady zaměřené na kulturu ve střední Evropě.