Karel Kaplan Livres

Preface; Acknowledgements; 1. Introduction; 2. SAC data format; 3. SAC processing philosophy; 4. Basic SAC commands; 5. SAC macros; 6. Accessing SAC functionality and data from external programs; 7. Graphical data annotation; 8. Array data handling; 9. Spectral estimation in SAC; 10. 3D data in SAC; 11. Implementation of common processing methodologies using SAC; Appendix A. Alphabetical list of SAC commands; Appendix B. Keyword in context for SAC command descriptions; References; Index.

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

První historická stať pojednává o ekonomických a strategicko-politických aspektech těžby uranové rudy, druhá o životě vězňů v táborech nucené práce.

Monografie věnovaná poválečným dějinám Československa a vzniku totalitního komunistického režimu.

Sborník desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři. Portréty komunistických prominentů. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Antonína Málka navrhla Barbora Munzarová.

Československá reforma 1968 patřila k důležitým událostem poválečné Evropy. Byla dovršením procesů, které v naší společnosti probíhaly v šedesátých letech. Autor se pokouší popsat kořeny, z nichž reforma vyrůstala. Opírá se o většinou dosud neznámé nebo nezveřejněné dokumenty z československých archivů. První díl publikace se věnuje vztahu Československa k rozporům v sovětském bloku a vývoji československého hospodářství v letech 1957-1967.

Tato publikace navazuje na první díl Kořenů československé reformy 1968 a zabývá se strukturami československé společnosti a komunistické moci v letech 1957-1967.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní. Výklad je hojně doplněn dobovými dokumenty institucionální i osobní povahy, nechybí zprávy informátorů, dopisy a záznamy z rozhovorů klíčových figur politického života, přičemž k těmto materiálům autor nabízí podrobnější komentáře a hodnotí, jakou roli jednotliví aktéři, ať už z řad demokratických stran, či z KSČ, sehráli při nastolení komunistického režimu v Československé republice. Některé dokumenty jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé.

Kniha, která je doplněna obsáhlými poznámkami, CD-ROMem a souborem dokumentů, je příspěvkem ke studiu mocensko-politického sytému v Československu v letech 1948–1960 a jejím cílem je zaznamenat hlavní úseky činnosti Národní fronty a proměny, jimiž ve sledovaném období procházela: zpracovává tak téma, které bylo s výjimkou ideologicky poplatné práce Jaroslava Mlýnského z roku 1978 historiky spíše opomíjeno. Národní fronta ve své padesátileté historii prošla třemi zásadními změnami. Do politiky vstoupila jako mocensky významný faktor a nakonec skončila v postavení bezmocné instituce. Autor tuto cestu sleduje ve třech kapitolách: od formování Národní fronty jako koaličního seskupení politických stran přes vznik akčních výborů v únoru 1948 a jejich působení v politických čistkách na všech úrovních společenského a politického života (včetně tělovýchovy a církví) v letech 1948–1949 až po postupný přechod Národní fronty do role převodové páky komunistické strany v 50. a 60. letech. V poslední, čtvrté kapitole se autor věnuje zvláštní funkci ústředí Národní fronty, které z její rozpočtové kapitoly přidělovalo finanční prostředky všem společenským organizacím a nekomunistickým stranám (vyjma odbory a svaz mládeže) a kontrolovalo jejich využívání.

Fundovaný rozbor politického procesu s M.Horákovou, historické a politické souvislosti doby.