Pavel B. Elbl Livres

Sledujme krátkou, avšak o to více brilantní kariéru jednoho z nejvýznamnějších kavalírů a bouřliváků Francie, který nejprve následoval revoluční armádu, potom generála Bonaparta, posléze císaře Napoleona téměř na všech jeho taženích a stal se tak přímým účastníkem velkolepé, nesmrtelné epopeje. Lasalle byl podle svých obdivovatelů a ctitelů elegantním husarem dokonalého vzezření a vystupování, upozorňující na sebe jak nápadnou vojenskou uniformou, tak kvalitou svých koní s dokonalou výstrojí, galantním svůdcem, po němž toužilo nejedno dámské srdce, ale i nespoutaným, bouřlivým kumpánem a společníkem, prožívajícím se stejnou vášní jak divoké noci naplněné rozkoší, tak i urputné bitvy. S netajenou oblibou shromažďoval své důstojníky kolem velké mísy s horkým punčem, aby je poté vedl vždy s dýmkou v ústech do útoku. Jeho předčasná smrt hlásá slávu pozoruhodné doby, v níž na bitevním poli položil svůj život za velkého císaře, protože na stupnici lásky a oddanosti, které dosáhl, mohl tento postoj nasytit pouze úplnou obětí sebe sama. A díky této oběti se stal spolupracovníkem na nesmrtelném díle.

Charles-Maurice Talleyrand de Périgord (1754-1838) se stal navzdory svému tělesnému handicapu způsobujícímu kulhání, nedostižným vytrvalcem ve skládání postupných přísah věrnosti, oddanosti a poslušnosti. Přesto všechno jsou nejenom Francouzi stále okouzleni tímto zkaženým aristokratem, který již po celá desetiletí vzbuzuje odpor stejně jako fascinující obdiv.

Smil z Lichtenburka se významně zapsal do čes. dějin za vlády Václava I. a počátku vlády Přemysla Otakara II. Byl manželem Alžběty, dcery Přibyslava z Křižnova, která byla sestrou sv.Zdislavy z Lemberka. Smil byl tedy švagrem sv.Zdislavy i jejího manžela Havla z Lemberka. Se členy těchto rodů se můžeme dočíst i v Dalimilově kronice.

Velká francouzská revoluce, vypuknuvší v roce 1789, znamenala převratné a epochální změny pro mnohé jednotlivce. Se vzestupem generála Napoleona Bonaparta, který uskutečnil roku 1799 státní převrat, sledujeme řadu osobních vzestupů a závratných kariér. Některým z těchto „vyvolených“ bylo souzeno vypracovat se až k hodnostem maršálů, vévodským a knížecím titulům. V armádě získal Napoleon tolik nadaných lidí, jejichž počet neměl obdoby v celých francouzských dějinách. Mezi jedny z nejpozoruhodnějších náleží životní osudy Jeana Lannese, druhého syna prostého obchodníka a rolníka, jednoho z mužů, kterému bylo dovoleno Napoleonovi tykat a jehož smrt císař oplakal. Život maršála, knížete ze Sievers a vévody z Montebella Jeana Lannese tak v mnohém ilustruje a završuje převratnost a výjimečnost doby připomínající hrdinskou epopej.

Znepokojující pravda o tom, co Spojenci věděli o vyhlazování Židů a koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim. Autor, který je historik, se ve své nové knize zabývá mapováním faktů počátku vzniku myšlenky vyhlazení Židů v Evropě a její uskutečňování během druhé světové války nacistickým režimem a současně se zabývá tehdejší politikou spojenců. Ve společném prostorů těchto poznatků, nám autor odkrývá mnoho otázek tvořící tkanivo historického fenoménu Holocaustu, což má potenciál nás vést k hlubšímu pochopení této historické lidské zkušenosti a zejména v jejím vztahu k současnému politicko-společenského klimatu. Pokud chceme skutečně zkoumat a poznat co byl a je Holokaust, a to je zásadní pro jeho neopakování, musíme si uvědomit, že prvně nebyl člověk v koncentračním táboře, ale nejprve „koncentrační tábor“ byl v člověku jako potenciál pro jeho zkušenost. Nejhlubší tóny otázek, které autor svou knihou nastoluje, se dotýkají bytí každého člověka a současně nám pomáhají lépe chápat historii druhé světové války a zejména její příčiny.

Bouřlivé a převratné období revolučních a napoleonských válek vyneslo na výsluní celou řadu osob, v jejichž řadách můžeme nalézt téměř nepochybné hrdiny bez příslovečné vady na kráse, ale i muže bezpochyby přinejmenším kontroverzní, nicméně neméně úspěšné a pozoruhodné. Za hlavního představitele této druhé skupiny lze označit Jeana-Baptiste-Jules Bernadotta, který se z řad královské a posléze revoluční armády vypracoval až na post generála, vyslance, ministra války, Napoleonova maršála, vévody Ponte-Corvo, švédského korunního prince Karla Johanna, norského krále Karla Johanna III. a nakonec švédského krále Karla XIV. Bernadotte se mimo jiné stal devítistým devátým rytířem řádu Zlatého rouna ve Španělsku, osmadvacátým nositelem švédského Velkého kříže řádu Věže a Meče, pruských řádů Černého orla a Železného kříže, rakouského řádu Marie Terezie, ruského řádu Svatého Jiří a francouzského Velkého orla Čestné legie.

Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho osoba je poněkud zahalena „mlžným oparem“. Někteří jeho životopisci, zejména ti francouzští, se uchylují k přehnané kritice, nebo naopak přistupují k jednoznačným chvalozpěvům. Zkrátka Massénovo počínání, jeho úspěchy, ale také nepochybná selhání a prohřešky jsou zveličovány nebo naopak tiše ignorovány. Masséna byl již za svého života považován za velmi kontroverzního a jeho současníci vedli spory o vojenských a osobních kvalitách tohoto muže, jež dosud nebyly uspokojivě uzavřeny.

Biografie slavného ruského vojevůdce, nejtalentovanějšího žáka legendárního Suvorova nás provede bojišti v Itálii, na Balkáně, na Moravě i na pláních Ruska.

Biografie Přibyslava z Křižovana, mocného moravského šlechtice z 1. pol. 13. století a otce svaté Zdislavy z Lemberka.

Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu, náleží nepochybně již od roku 1815 k neotřesitelným oporám britského pantheonu. Při letmém pohledu na některý z jeho portrétů můžeme spatřit ocelový pohled a pevnou úzkou čelist, které jako by vyjadřovaly ztělesnění samotné podstaty britství…