Kniha je pestrý soubor povídek o myslivcích a lidech z prostředí slovenských hor, valašských pasek a moravskoslovenských kopanic. Jde o beletristický popis, jak provozovali myslivci minulého století své myslivecké vášně a záliby. Závěr knihy je věnován největší české a evropské myslivecké osobnosti druhé poloviny dvacátého století, profesoru Josefu Hromasovi.
Knížka o přírodě,o životě i příhodách lovců a honců,ale hlavně o životě a loveckých tradicích myslivců z Valašska,Slovácka nebo Hané.
Kniha je soubor povídek beletristicky popisující provozování myslivosti v uplynulých šedesáti letech. Je psána s nadhledem a prokládána typickým mysliveckým humorem, který nezastírá, že se jedná o skutečných událostech určité doby. Záměrem autora je nechat zde písemné „pobytové stopy“ o činnosti a práci myslivců, kteří už nejsou mezi námi. Podstatná část textu knihy je věnována největší české a evropské osobnosti druhé poloviny dvacátého a počátku dvacátého prvního století, profesoru Josefu Hromasovi. Jemu vděčí více než tisíc lesních a zemědělských inženýrů za myslivecké vzdělání.
Počátky pytláctví se datují do období začátku feudalismu. První projevy pytláctví mohly být motivovány z nedostatku potravy, ale také z vrozeného loveckého pudu, který u člověka přetrvává dodnes.Vlivem literatury se mnohdy pytláctví romantizuje a pytlák je něco jako lidový hrdina. Při čtení příběhů, které rozhodně nejsou romantické, čtenáře až zamrazí, kam až jsou schopni zajít dnešní pytláci. Už nepytlačí z hladu a bídy, ale většinou pro zisk. Povídky inspirované současností i vzpomínkami pamětníků spojily k odsouzení pytláctví myslivce se všemi, co mají vztah k přírodě a zvěři.
V knize se píše o přírodě,o životě zvířat,o příhodách lovců a honců, pytlácích a samozřejmě hlavně o myslivcích.
Na začátku knihy autori objasňují význam rostlin nejenom pro spárkatou, ale i pro drobnou zvěř. Významná část knihy je věnovaná kulturním plodinám na orné půdě a jejich stručné agrotechnice pro myslivecké účely, a to v kapitolách zrniny, luskoviny, okopaniny, olejniny, jednoleté pícniny, meziplodiny a biopásy, víceleté pícniny a další. Zmínka je také o trvalých travních porostech, kulturních a nekulturních trávách, jetelovinách a ostatním lučních bylinách a energetických plodinách. Velmi praktická je kapitola o zásadách hospodaření na políčkách pro zvěř. Součástí publikace je i pojednání o lesních honitbách, přirozené úživnosti lesa a o významu lesních trav pro výživu zvěře. Tato publikace by neměla chybět v knihovničce myslivce, který chce řádně pečovat o zvěř.
