Josef Bernard-Halifax Livres

Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zkoumá postavení obyvatel venkovských periferií na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, jestli děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získání kvalitního vzdělání jako ostatní. Věnuje se každodennímu životu rodin a popisuje, před jakými obtížemi stojí rodiče při výběru školy, zajišťování volnočasových aktivit pro své děti a při snaze skloubit péči o děti a zaměstnání. Sleduje též spokojenost obyvatel venkovských periferií a porovnává ji se spokojeností obyvatel jiných typů území. Ukazuje, že venkovské periferie představují různorodé prostředí, které jeho obyvatelé hodnotí diferencovaně. Často ovšem vnímají, že jim toto prostředí nabízí omezené množství ekonomických a sociálních příležitostí. Kde se v Česku nachází periferní venkov? Jaké těžkosti přináší bydlení v odlehlých venkovských obcích? Proč mají lidé na venkově nižší plat než lidé ve městě? Mají venkovské děti stejné šance na vzdělání jako jejich vrstevníci ve městech? Jak se hledá zaměstnání ve vesnicích s vysokou nezaměstnaností? Kde jsou lidé v Česku nejspokojenější a kde nejméně spokojení? Přesouvají se sociálně vyloučené lokality z měst na venkov?

Mizí z venkovských obcí obchody a další služby? Jaký význam mají ve vesnicích malotřídní školy? Co zvyšuje atraktivitu venkova? Podobné otázky si často kladou starostové obcí, novináři i sami obyvatelé venkova. Zajímají se o občanskou vybavenost a její význam. Často se objevují tvrzení, že vybavenost malých obcí je nedostatečná, popřípadě se zhoršuje. Je až s podivem, že důkladná analýza vybavenosti malých obcí až dosud v Česku nebyla k dispozici. Tato kniha nabízí přehled vývoje vybavenosti venkovských obcí v posledních desetiletích, ukazuje, jaké faktory vybavenost ovlivňují, a popisuje, jaký význam mají pro obyvatele venkova různé služby a zařízení.

Die digitale Revolution wird künftig alle Lebensbereiche mitbestimmen. Jede Art von Informationen wird digital codiert. Moderne Computer stellen Verknüpfungen her, die eine Million Mal schneller sind als unser Denken. Das erfordert ein neues Zukunftsdenken auch für die Flexibilität in der Arbeitswelt. Im Bildungswesen kommt heute das Denken lernen und Wissen anwenden zu kurz. Josef Bernard-Halifax bietet dafür Lern- und Denkhilfen an. Dabei wird die Bedeutung der Mind-Mapping-Methode hervorgehoben. Wie das Denken funktioniert, wissen die Denkforscher noch nicht. Eine eigene Definition des menschlichen Denkens soll bei Streitfragen helfen, z. B. können Tiere und Roboter das auch? Die anspruchsvolle Lektüre ist für jeden Leser ein Gewinn für seinen Denkstil.

Monografie je rozdělená do tří částí. Po úvodní kapitole, která se věnuje vymezení pojmu kultura, přináší první část monografie přehled platné legislativy, analýzy koncepčních a strategických dokumentů vztahujících se ke kultuře, analýzy dostupných dat o kulturní infrastruktuře a představení dostupných finančních zdrojů pro oblast neprůmyslových kulturních odvětví. To vše charakterizuje prostředí a utváří podmínky pro rozvoj kulturních aktivit a uchování kulturního dědictví. Druhá část monografie seznamuje čtenáře s výsledky vlastního rozsáhlého dotazníkového šetření Kultura v regionech České republiky 2011, které je zaměřeno na oblast představ o kultuře a kulturním dědictví a zejména na kulturní participaci a faktory, jež ji ovlivňují.

Kniha se zaměřuje na fungování samospráv ve venkovských obcích v České republice a jejich vliv na lokální rozvoj. Propojuje témata místní samosprávy a rozvoje obcí, která jsou obvykle zkoumána odděleně. Autoři se soustředí na tři hlavní otázky: Jak samosprávy spravují své obce? Jak stanovují rozvojové cíle, přijímají rozhodnutí a mobilizují zdroje? Jaké rozvojové obtíže a příležitosti venkovské obce zažívají? Rozvoj obcí je chápán jako komplexní jev úzce spojený s kvalitou života, přičemž pozitivní rozvoj znamená zlepšení místních podmínek. Kniha také reflektuje regionální diferenciaci venkovských obcí podle jejich rozvinutosti. Třetí otázka zkoumá, jak samosprávy ovlivňují rozvoj spravovaných obcí. I když se může zdát, že zastupitelé malých obcí mají omezené možnosti pro zásadní změny, pro zlepšení kvality života často stačí málo. Důležitou součástí rozvoje je budování vztahů v komunitě a zapojení obyvatel. Analýzy jsou založeny na statistických datech, dotazníkových šetřeních, neformálních rozhovorech a pozorování aktivit samospráv. Autorský tým pochází z oddělení Lokální a regionální studia Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. a kniha vychází v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.