Jára da Cimrman Ordre des livres

Domácí zabijačka: Hra o jednom dějství na motivy toiletního horroru Járy Cimrmana "Nebyl tady Babinský?"

Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A. Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. Hra je vhodná k oslavám 28. října, ale lze ji uvádět i jindy.

Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29, října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930–2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence. Obsahuje: Akt – Vyšetřování ztráty třídní knihy – Hospoda Na mýtince – Vražda v salonním coupé – Němý Bobeš, aneb, Český Tarzan – Cimrman v říši hudby – Dlouhý, Široký a Krátkozraký – Posel z Liptákova – Lijavec – Dobytí severního pólu – Blaník – Záskok – Švestka – Afrika – České nebe

Naposledy objevená hra českého génia Járy Cimrmana: Češi mezi lidožravci. Divadelní hru autorů Cimrmana, Smoljaka a Svěráka doprovází přednáška z afrického semináře, jež přináší nové poznatky ze života a díla Járy da Cimrmana. Afrika, jejíž text byl nalezen při nedávné rekonstrukci Náprstkova muzea, nese dovětek: Příšerné vedro! Co bych dal za vlahý podvečer na liptákovské návsi. Na základě tohoto povzdechu bylo určeno Cimrmanovo autorství textu. Další nález směřuje k tzv. rukopisu železnobrodskému, jenž byl objeven po záplavách v roce 1997 v archivu tamějšího ochotnického spolku. Vskutku – zásadní a hodnotné dílo.

Sedmý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana: Pohádka, která u dětí propadla. Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Čtrnáctý svazek ze souborného vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, jak je vydává nakladatelství Paseka, obsahuje divadelní hru Švestka. Úvodní seminář na téma Cimrmanův krokový defekt, Železniční stomatolog a jiné připravil dr. Brukner. Jevištní sklerotikon Švestka pojednává o dvou vechtrech a dalších pracovnících železnice, kteří vedou spor o to, komu z nich vlastně patří její plody.

Divadelní hra o nešťastné premiéře hry Vlasta, z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do tří částí. První je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana, druhá část je předehra a třetí část je už samotnou hrou.