Pavel Vrcha Livres

Publikace nahlíží pod pokličku práce soudce při tvorbě odůvodnění písemného rozhodnutí v civilních věcech. Každé odůvodnění je totiž odbornou vizitkou soudce a zrcadlem jeho právních úvah, které dominují při rozhodování ve věci. Publikace odpovídá na otázky, jaké nejčastější vady zatěžují písemná vyhotovení civilních rozsudků či jakou obsahovou strukturu je zapotřebí dodržet při psaní rozsudků. Pojednává při tom o rozsudcích soudu prvního stupně i odvolacího soudu. Autor, soudce Nejvyššího soudu České republiky, popisuje nejednoduchý proces tvorby stručných, ale věcně výstižných a přesvědčivých rozhodnutí a zdůvodňuje jejich nutnost v soudní praxi. Příručka je doplněna rozsáhlým výběrem související judikatury – české i slovenské. Na závěr jsou uvedeny příklady rozsudků. Dílo je určeno především studentům práv, asistentům soudců a advokátům, může však být zajímavé i pro širokou odbornou veřejnost.

Ve druhém vydání úspěšné publikace je zpracován nový výběr stěžejních aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky z oblasti občanského práva hmotného a procesního. Jednotlivá rozhodnutí se skládají z autorem zpracované právní věty vystihující právní podstatu konkrétní rozsouzené věci a ze zkráceného odůvodnění citovaného rozhodnutí. Publikace je přehledně členěna podle jednotlivých hmotněprávních a procesních institutů, obsahuje věcný rejstřík a rejstřík podle právních předpisů.

Publikace se zabývá dosud opomíjenou rozhodovací činností katastrálních úřadů. Autoři předkládají výběr správních rozhodnutí, která jsou výsledkem aplikační činnosti KÚ. Každý příklad je doplněn související judikaturou a poznámkami.

Existuje řada povolání, která tendují ke stresu a k syndromu vyhoření. Do skupiny predisponující ke stresu a k syndromu vyhoření patří také soudci. Z toho vyvstává celá řada otázek pro oblast justice. Především zda, a pokud ano, pak do jaké míry ovlivňuje stres výkon funkce soudce a za jakých podmínek může způsobit jeho vyhoření. Dále jaká lze z pohledu Ministerstva spravedlnosti, soudního managementu a zejména soudců samotných přijmou opatření k minimalizaci stresogenních faktorů při soudcovské činnosti a k zamezení vzniku syndromu vyhoření, a jak může sám soudce zvládat při výkonu své náročné funkce negativní stres a vyhnout se vyhoření. A konečně, zda a případně do jaké míry může mít naopak pozitivní stres vliv na zkvalitnění soudcovské činnosti, a jaká je v tomto směru úloha soudních funkcionářů a soudců (vedoucích své minitýmy). Na tyto otázky se (s odkazem na odborné závěry psychologů a psychiatrů) pokouší autor, soudce Nejvyššího soudu České republiky, najít v předkládané knize odpověď. Autor se nevyhýbá ani kritickým pohledům do justice a pro osvětlení sledované materie předkládá kazuistické případy z justičního prostředí.