Dmitrij Dmitrievič Šostakovič Livres

Solomon Volkov, který vedl s Dmitrijem Šostakovičem rozhovory, uvádí, že po skončení rozhovorů vyvezl svoje zápisy za pomoci dalších osob po částech z tehdejšího Sovětského svazu a až po smrti Šostakovičově (což byla skladatelova podmínka) zveřejnil a vydal v USA. Šostakovič v takto zaznamenaných pamětech podává osobní svědectví umělce o době, lidech a zemi, ve které žil a kterou miloval, ale nesouhlasil s tím, jak je spravována. Jeho umění bylo vysoce oceňováno, ale i odsuzováno jako formalistické, jednou byl nahoře a potom zas dole – podle toho, jak taktovkou mával „velký učitel“ Stalin. Šostakovič vzpomíná na svá dětská léta, petěrburskou konzervatoř, svého učitele Glazunova, ale i na další hudebníky: Stravinského, Rimského-Korsakova, Musorgského, divadelníky Stanislavského, Němiroviče-Dančenka, výtvarníka Kostodijeva; líčí svůj vztah k Čechovovi, Leskovovi, Zoščenkovi a Achmatovové a zmiňuje i mnohé další osobnosti politického a kulturního života. Při příležitosti svých dvaašedesátých narozenin na případnou otázku, zda bych chtěl znovu prožít svůj život, odpověděl „Ne, ne, tisíckrát ne“....

Programová brožura opery Národního divadla v Praze k inscenaci opery, jejíž premiéra se konala 10. 2. 2000. S úplným textem libreta v českém překladu. Součástí brožury je stručný obsah opery, výběr z knihy "Svědectví: Paměti Dmitrije Šostakoviče" vydané nakl. Harper&Row v New Yorku roku 1979 a zaznamenané a upravené Solomonem Volkovem. Následuje Šostakovičův životopis v datech, recenze a ikonografická dokumentace.

Solomon Volkoff, avant de s'exiler aux Etats-Unis, était un musicologue soviétique de grande réputation. Il a passé près de quatre ans auprès de Chostakovitch, jusqu'à la mort du compositeur, l'interrogeant et notant ses souvenirs. Les mémoires qui en résultent, fidèles à la façon de parler du grand compositeur, constituent un témoignage unique sur le stalinisme, la situation de l'artiste en U.R.S.S. et l'univers de la musique.