Juhan Smuul Livres

Estonský autor, známý už svou Ledovou knihou, vypráví se stejným smyslem pro poutavost i humor opět o své cestě vzdálenými mořskými končinami. Tentokrát o plavbě meteorologickou lodí A. I. Vojejkov, která v listopadu a prosinci 1959 za krajně nepříznivých podmínek konala důležitá a technicky složitá i zajímavá pozorování v severních oblastech Japonského moře.

Nenápadně poučující a zajímavostmi o moři, rybách a námořnících doplněná knížka estonského spisovatele. Vypráví v ní o jednoročním psu, který se účastnil rybářské výpravy s estonským sleďovým traulerem, lodí určenou k lovu a základnímu zpracování ryb, do severního Atlantiku.

Cestovní deník, v němž autor zaznamenával den ze dne, co viděl a prožíval na své plavbě do Antarktidy. Tato kniha s chladným názvem a vzrušujícím obsahem, živá, vtipná a plná humoru, upoutá svou srdečnou bezprostředností čtenáře tak, že se sám bezděky stává účastníkem dlouhé plavby Atlantským oceánem se zastávkou v Kapském Městě, doplouvá s autorem do polární stanice Mirnyj, prožívá s ním strhující dojmy při letu nad nedozírnými pláněmi ledové pevniny, skrývající ještě mnohá tajemství, která jen váhavě sděluje odvážným badatelům, a vítá se sovětskými polárníky japonské, americké a australské vědce při jejich krátkých návštěvách v Mirném. Záhy však nastává konec nedlouhého antarktického léta a po třídenním pobytu na osamělé přezimovací stanici Komsomolská, v závratné tříapůlkilometrové nadmořské výšce, opouští Smuul s členy druhé sovětské výpravy Antarktidu a nastupuje zpáteční plavbu Tichým oceánem. Obohacen o zajímavé dojmy v australském přístavu Adelaide, v egyptské Káhiře a v Alexandrii, přestupuje v Bejrútu na loď Poběda, která ho odveze do vlasti. 13-9