Josef Štefan Kubín Livres

Lidové pohádky, vyprávěnky a "poudačky" z Kladska a Podkrkonoší vyprávěné jadrnou řečí našich předků a sebrané významným českým folkloristou a spisovatelem. Humorné, laskavé i laškovné čtení.

V knížce najdete známá říkadla i nové básničky ve dvou podobách. V některých verších je místo jednotlivých slov obrázek a vaše dítě tak může s vaší pomocí "číst" a rozvíjet svoji fantazii.

Gleich anderen europäischen Nationen erfreut sich auch das tschechische Volk eines seit Jahrhunderten liebevoll bewahrten Märchenschatzes. Manche dieser Märlein erscheinen uns fremd und exotisch, andere Motive tragen dagegen vertraute Züge. Es ist dem Sammlerfleiß von Božena Němcová (1820–1862) und Karel Jaromír Erben (1811–1870) zu danken, daß die einst nur mündlich überlieferten Geschichten zusammengetragen und für die Nachwelt aufgezeichnet wurden. Man wird an der Moldau kaum jemanden finden, dem nicht aus frühester Jugend Käthe und der Teufel , Der Feuervogel und der Feuerfuchs oder Die Prinzessin mit dem Goldstern auf der Stirn vertraut wären. So ist diese Auswahl geeignet, dem Leser deutscher Zunge ein wichtiges Stück Landeskultur nahezubringen, während die kleinen Zuhörer dem Bann jener Worte erliegen, die überall Kinderaugen zum Leuchten bringen: „Es war einmal …“

Knížka pro děti obsahuje nejkrásnější pohádky o strašidlech z celého světa.

Strašné i veselé pohádky v původním neučesaném jazyce, tak jak sebral a převyprávěl sběratel a spisovatel J. Š. K.

Pohádky různých evropských národů, které Kubín shromáždil a převyprávěl spolu s těmi, jež sám zaznamenal ve svém rodném Podkrkonoší a v Kladsku.

Kytice pohádek. Ze svého Zlatodolu vybral Josef Štefan Kubín, il. Antonín Strnadel.

17 pohádek o čertech a pekle, s hezkými obrázky. Kniha většího formátu.

Knížka obsahuje 2 pohádky: Škubánek a Silný Honza

Soubor drobných próz podkrkonošského národopisce a sběratele lidových pohádek a povídek. Jadrnou mluvou, plnou vtipných i poetických obratů, jež je činí k nerozeznání podobnými vlastním zápisům lidových předloh, vypráví autor v 1. titulním oddílu, jak lid jeho rodiště po převratu 1918nepřestával věřit, že s pomocí Východu budou uskutečněny revoluční snahy i našeho proletariátu; vytváří dále jakési pokračování ruské byliny o bohatýru Muromci, který ožije po Velké vlast. válce a doznává, že hrdinství dávných bohatýrů překonala moudrost Stalinova; v dialogu sovětského praporu s vlajkou československou vyjadřuje básnickou prózou symbolicky spojení našich národních tradic s revolučními tradicemi světového proletariátu a touhou lidu po míru. 2. oddíl "Minuty" obsahuje humorné příběhy rázovitých venkovských figurek i vážné, sociálně zaměřené vyprávění o životě podkrkonošské chudiny. 3. oddíl "Co mně vykládaly rodné chlumy" je soubor lidových pohádek, bajek a pověstí, vztahujících se k místům autorova rodného kraje a k historickým postavám od dob pohanských po současnost.

Soubor pohádek (Koníček Diblík, Dvě maminky, Zrcátko, Běhounek komediant, Slepičí polévka, Veverče, Cvrček muzikant, Štědrý večer v doupěti) zachycuje ve svérázném autorově jazyce, prostoupeném hovorovými a nářečními tvary, příběhy koníčka, vlašťovky ve chlévě a krávy, straky,zajíčka, kohouta a slepice, malé veverky, cvrčka a lišky. Ilustrovaný sešit z edice Korálky sv. 61

Sbírka povídek lidových vypravěčů z tzv. "Českého koutku" na Kladsku, jak je zapsal začátkem tohoto století, při různých příležitostech zejména na toulačkách - domácích besedách, jeden z nejznámějších sběratelů lidové prózy u nás. Z úst lidu zapsal Josef Štefan Kubín, k vydánípřipravil, srovnávacími a edičními poznámkami, doslovem a slovníčkem opatřil Jaromír Jech, [barevná] ornamentální výzdoba Miroslav Štěpánek. Vyšlo v Edici: Lidové umění slovesné - Řada A ; sv. 7.

souborné vydání umělých pohádek I. díl: V ČARODĚJNÉM KOLE, PESTRÝ KOLOTOČ a dosud nevydané BLÝSKAVICE a KRATOCHVILNÉ KUKÁTKO. Josef Štefan Kubín, důstojný nástupce Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové, použil všech zkušeností, které jako sběratel nastřádal při svých cestách za lidovou pohádkou, aby vznikla i v umělém zpracování díla jímavé krásy, tolik odlišná od ostatnich útvarů stejného druhu. Kubínovy pohádky hovoří neotřelým jazykem tetek a strejců s hor, vyznají se v taškařici i dovedou pohnout k pláči, mají bystrost a spád, nebojí se zahartusit, zadupat, stejně jako jinde pohladí a prořeknou slova dobroty. Tak při četbě, jako když zavoní horské louky a ozvou se ptáci z rozkvetlého křoví, zašumí les a slyšíte potůčky hrkat kamenitým řečištěm. A je to za českou chalupou, pod strání, nedaleko několika hubených políček; tady se rodí dřina, ale bydlí zde štěstí, tady se umí otočit v práci, ale také oddechu svobodně zazpívat, zavýsknout. Takové jsou tedy Kubínovy pohádky: Blízké našemu srdci, protože zcela a výhradně od nás. ... Připomnění k jednotlivým knihám: V ČARODĚJNÉM KOLE vyšlo po prvé u Ottů r. 1941, jako první cenou poctěný spis téhož nakladatelství. PESTRÝ KOLOTOČ vyšel prvně tamže r. 1943 a poctěn cenou Rambouskovou. BLÝSKAVICE a KRATOCHVILNÉ KUKÁTKO vychází zde po prvé.

souborné vydání umělých pohádek I. díl: V ČARODĚJNÉM KOLE, PESTRÝ KOLOTOČ a dosud nevydané BLÝSKAVICE a KRATOCHVILNÉ KUKÁTKO. Josef Štefan Kubín, důstojný nástupce Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové, použil všech zkušeností, které jako sběratel nastřádal při svých cestách za lidovou pohádkou, aby vznikla i v umělém zpracování díla jímavé krásy, tolik odlišná od ostatnich útvarů stejného druhu. Kubínovy pohádky hovoří neotřelým jazykem tetek a strejců s hor, vyznají se v taškařici i dovedou pohnout k pláči, mají bystrost a spád, nebojí se zahartusit, zadupat, stejně jako jinde pohladí a prořeknou slova dobroty. Tak při četbě, jako když zavoní horské louky a ozvou se ptáci z rozkvetlého křoví, zašumí les a slyšíte potůčky hrkat kamenitým řečištěm. A je to za českou chalupou, pod strání, nedaleko několika hubených políček; tady se rodí dřina, ale bydlí zde štěstí, tady se umí otočit v práci, ale také oddechu svobodně zazpívat, zavýsknout. Takové jsou tedy Kubínovy pohádky: Blízké našemu srdci, protože zcela a výhradně od nás. ... Připomnění k jednotlivým knihám: V ČARODĚJNÉM KOLE vyšlo po prvé u Ottů r. 1941, jako první cenou poctěný spis téhož nakladatelství. PESTRÝ KOLOTOČ vyšel prvně tamže r. 1943 a poctěn cenou Rambouskovou. BLÝSKAVICE a KRATOCHVILNÉ KUKÁTKO vychází zde po prvé.

Oddíly: Pohádka má radost, Zlatá brána , Sedmikrásy. ... ZLATODOL II: Z pohádkových knih, vydaných Novinou 1924-1930, vyšly po druhé soubory s novými názvy. Co sa do nich nevešlo, pojato zde do knihy: POHÁDKA MÁ RADOST. Ostatek vyjde ve svazku III. a IV. Knihy: ZLATÁ BRÁNA OTEVŘENA a SEDMIKRÁSY většinou svého obsahu jsou novinkou. (Josef Štefan Kubín)

Antologie humorek. ("Humorka a její blíženec anekdota je osobitý útvar slovesný lidového ražení. Ale kdežto anekdota má délku sotva na dlaň, a hledí tudíž rázem uhodit na vtip (jinak by zplihnul), humorka může pro svou naivitu, ironii, šibalství a rozpustilé švandy šířeji roztáhnout lokty. Do obou vniká záhy živel necudný, v kterém si pomalu začnou nad jiné libovat.")

Knihu Formani vandrovníci voraři – barvitou mozaiku dávno minulých časů – sestavil z románů autorů „z druhé řady“ spisovatelů první poloviny minulého staletí Jiří Pelán, který ji doplnil předmluvou, medailóny autorů a vybral také dobově odpovídající obrazový doprovod z děl českých malířů. Kniha nás seznamuje se světem zaniklých profesních a sociálních skupin tak, jak ji viděli a ve svých románech popsali: Josef Jahoda: Slunce J. Š. Kubín: Podařený párek Jan Morávek: Plavci na Sázavě

Antologie humorek. ("Humorka a její blíženec anekdota je osobitý útvar slovesný lidového ražení. Ale kdežto anekdota má délku sotva na dlaň, a hledí tudíž rázem uhodit na vtip (jinak by zplihnul), humorka může pro svou naivitu, ironii, šibalství a rozpustilé švandy šířeji roztáhnout lokty. Do obou vniká záhy živel necudný, v kterém si pomalu začnou nad jiné libovat.")

Převážně z rukopisné pozůstalosti vybral, uspořádal, o přepisy vlastních magnetofonových záznamů rozšířil, textově připravil, slovem a slovníčky doprovodil Jaromír Jech.

Povídky, pohádky, pověsti, anekdotické příběhy a humorky lidových vypravěčů z východního Podkrkonoší navazují na I. díl lidových povídek z podhoří západního. Kubín je sebral v letech 1915-1916 a 1923, prvně je vydal v roce 1926. Jsou řazeny podle míst záznamů a podle jmen vypravěčů,komentář J. Jecha uvádí doplňkové charakteristiky Kubínových vypravěčů a přináší varianty některých záznamů i další záznamy po padesáti letech. Vydání v nové transkripci zpřístupňuje tuto cennou součást kulturního dědictví širokému okruhu čtenářů.

S 15 kresbami, s 6 barevnými obrázky a s barevnou obálkou Jiřího Trnky. Ze svých lidových povídek z Podkrkonoší vybral a mládeži upravil Josef Štefan Kubín

Podhoří západní První svazek lidových povídek nejrozmanitějšího charakteru a obsahu, které Kubín, sám úspěšný povídkář, sebral u lidových vyprávěčů v Českém ráji a nashromáždil tak vzácné bohatství lidového básnictví. Vydání spojuje cílevědecké se čtenářskými, je určeno dospělým čtenářům a doplněno podrobným komentářem, informacemi o vyprávěčích a vysvětlivkami.

Vánoční rapsodie , baladický příběh na Štědrý den

V tomto díle jsou soustředěny české byliny, které vznikaly za německé okupace, inspirovány lidovými pověstmi a slovanskými, zejména ruskými bylinami.

Osm krátkých příběhů z 19.století.Hrdiny jsou zde obyčejní lidé s jejich každodenními starostmi i radostmi.

Soubor 24 humorných povídek.Texty byly převzaty z knih Stíny jdou za námi,Kudrnaté povídky a Divoké přeháňky.

Obsahuje čtyři povídky - Kytinky, Černoušek, Ruští partyzáni ve stájích a Slavné dědictví. Čtyři vybrané povídky z díla zasloužilého umělce, v nichž po způsobu lidového vyprávěče a s užitím neobvyklých výrazů vypráví o velké milovnici kytiček, o důstojnické dcerce, o sovětských partyzánech v Prachovských skalách a o groteskním dědictví.

Z úst lidu zapsal Josef Kubín- Úkrají východní.

Povídky mají společného jmenovatele - všechny líčí nějakou lidskou posedlost, náruživost, a všechny mají tragikomický charakter. Jsou psány s půvabem a humorem. Bezplatná prémie edice KLÍČ za rok 1977.

Povídky a črty z města Jičína a jeho vesnického okolí.

Výbor z pentalogie "jivínských rapsódií" (Kytinky, Vina, Muzikant, Pytel nudlí, Bouřka, Jivínští krasavci, Na každého jednou dojde, V objetí ochechule, Námluvy, Podařený párek, Matýsek, Sokové), svérázných, sociálně laděných a z folkloristických tradic vycházejících próz o rodném městě Jičíně a o rodném kraji na sklonku 19. století, je doplněn vánoční rapsódií (Pokoj lidem). Výbor uspořádal, doslov, medailón a ediční poznámky napsal Ladislav Ducháček.

Sbírka lidových povídek : Marná láska,Poutní divadlo,Podařený párek,Dva sousedi,Matýsek,Cípek hanby,Sokové,Tři maliny,Bujnice útočná,Mé hovory se sv.Annou,Čert na Bahýnku,Učitel hudby

17 povídek spíše veselejšího zaměření. Uspořádal, edičně připravil a medailón o autorovi napsal Jiří Holý. Vydání 1. v tomto souboru.

Princezna Pohádka - k 10. výročí svého založení vydalo SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., v Praze roku 1959, se 103 ilustracemi v textu a s 11 přílohami vytiskl Orbis, n. p., v Praze, 2. vydání, v SNDK první.