Josef Toman Livres

Rozsáhlý historický román sugestivně a barvitě přibližuje atmosféru antického Říma za vlády Tiberia a Caliguly. Vznešená římská společnost a římský senát představoval vrstvu kořistníků, kteří v touze po bohatství uzavřeli spojenectví s Caligulou a dokud prosazoval jejich zájmy, drželi ho v čele státu. Osou románu jsou osudy mladého senátorova syna Lucia Curiona, úspěšného vojáka diplomata, který dychtí po kariéře a stává se bezcharakterním přisluhovačem Caligulova řádění, a herce Fabia. Fabius pochází z římské chudiny a je tragickým mluvčím drobného římského lidu. Autor tímto způsobem čtivě a nenásilně ukazuje protiklady Říma vládnoucího a bezbranného.

Praotec Čech s manželkou Medunou byli po svatbě bohyní Moranou omylem posláni do nebe, ale protože v slovanském ráji přílišnou prací rušili, byli posláni bohem Perunem zpět na zem - do Čech. veselé historky se snaží zároveň vystihnout vlastnosti našeho národa.

So könnte das Ergebnis einer Umfrage "Was wissen Sie über Sokrates?" lauten: 1. Alter Grieche, Philosoph; 2. Hatte zänkisches Weib namens Xanthippe; 3. Sagte: "Ich weiß, daß ich nichts weiß", und ich schließe mich seiner Meinung an - Dabei gehört sein Name zu den bekanntesten aller großen Denker der Vergangenheit und Gegenwart. Aber sein Leben und Wirken sind in eine zweieinhalbtausendjährige Ferne entrückt, das Hellas des 5. Jahrhunderts v. u. Z. ist uns heute fremder als die Dberflächenstruktur des Mondes. In diesem Buch erstehen sie nun wieder auf: jene Zeit großer Dichter, Künstler, Staatsmänner, Philosophen, jene Welt, die erfüllt ist von den Mythen sinnenfroher Götter und Heroen, jenes Athen in seiner Gold- und Marmorpracht, das dennoch nicht von Pest und Krieg verschont blieb. Und mittendrin lebt Sokrates, Sohn eines Bildhauers und einer Hebamme, ein nicht mit irdischen Gütern reich gesegnetes - bis in den Tod hinein jedoch stets von der heiteren Seite genommenes Leben.

Hrdina Tomanova románu, don Miguel z Maňary, žije v sedmnáctém století ve Španělsku, v nejkatoličtější evropské zemi v atmosféře barokní extáze s odkazem renesančního humanismu v srdci, ale také už s buřičstvím ducha, které sto let po jeho smrti vyšlehlo Velkou francouzskou revoluci. Tomanův don Miguel narůstá v titánský typ vzdorného odpovědníka samého Boha. Začíná pochybovat o jeho jsoucnosti, protože si jinak nedovede vysvětlit neotřesitelnost brutální světské moci, opírající se o součinnost církve. Miguel sestupuje přímo do pekla církevní diktatury, která lid držela v temnotě, vyhrožovala mu posmrtnými tresty a těžila z jeho strachu. Nikdy by Josef Toman nemohl popsat krutost bezohledných vládců tak věrohodně, kdyby nepsal svůj román v nejtěžších letech okupace.

V románě, který vyšel poprvé v r. 1938 pod názvem Vosí hnízdo, líčí autor sklon života čtyř starců postřeleného zmrzačeného pytláka, lakotného výrobce rakví, jeho bratra tuláka a zkrachovaného boháče -, z nichž každý usiluje o to, co považuje za nejvyšší životní hodnotu, tj. postupně o pomstu za zmrzačení, o majetek, o tuláckou volnost a o požitek. Baladicky laděný příběh o morální bídě a lidských pudech zjasňuje jen mladá, zdravá a silná milenecká dvojice, formující se v mladé generaci. Třetí vydání.

Tento román věnovali autoři palčivým otázkám doby, kdy bylo nutno především nově osídlit pohraničí a zároveň zavést pořádek do hospodaření s lesním bohatstvím. Nejpalčivější byly problémy s ochranou vláhy, boj s kůrovcem, překonání sobectví jednotlivců při zavádění nových metod do dřevařské práce. Protagonisty jsou zemité postavy dřevařů, mezi nimiž vyniká polesný Kořán, který nade vše miluje les a nenávidí všechny, kteří podle něho lesu ubližují. Typem průbojného mladého dělníka je Vojtěch Berka, nový osídlenec, který sehraje důležitou roli při prosazování pokroku a získá lásku Kořánovy dcery.

Příběh ze života pražských dětí v krompašské škole v přírodě. Chlapecký kolektiv pionýrů je narušován vystupováním party "Jestřábů", která se po mnoha napínavých a rušných příhodách rozpadne a spojí s ostatními dětmi. Na rozdílných pracovních metodách obou vychovatelů je ukázán význam pedagogického taktu při výchově kolektivu.