Leopold Jaroslav Pospíšil Ordre des livres

Kniha prostřednictvím fotografií uznávaného antropologa Leopolda Pospíšila vypráví příběh o papuánských Kapaucích a výzkumech, které mezi nimi začal uskutečňovat zhruba od poloviny 50. let 20. století. Význam jeho výzkumu lze z hlediska antropologického studia člověka přirovnat k přistání člověka na Měsíci. Nová Guinea totiž byla v době jeho pobytu jedním z posledních míst neprozkoumaných západní civilizací. Lidé tam tisíce let žili takřka v izolaci od pobřežních oblastí jako „poslední svědkové pravěku“. Leopold Pospíšil pořídil unikátní fotodokumentaci, ve které zachytil rychle mizející svět novoguinejské kultury neznající západní vymoženosti. Publikace vychází z osobního fotografického archivu Leopolda Pospíšila a vizuálními prostředky vypráví o všedním životě Kapauků, válkách i autorově bádání. Pospíšilův život by mohl sloužit jako předloha k řadě dobrodružných románů, od osobní účasti v protinacistickém odboji, přes aktivní odpor proti komunistickému režimu, který vedl k jeho nucené emigraci. Tehdy se v Americe živil jako honák krav, následně vystudoval prestižní Yaleovu univerzitu, stal se poradcem amerických prezidentů a uskutečnil výzkum v novoguinejských horách v době, kdy se tam odvážil vydat málokdo.

When Leopold Pospíšil arrived in New Guinea in 1954 to study local tribal legal systems, he was warned about the Kapauku, who were said to have no laws. Skeptical that any society could function without laws, he immersed himself in their culture, learning the language and living as a participant-observer. Pospíšil soon discovered that this so-called primitive society had sophisticated laws, rules, and social structures. Having survived the Nazi occupation of Czechoslovakia and fled communism, he rejected the idea that advanced civilizations were superior to the 'stone age' society he now inhabited. Over five visits between 1954 and 1979, Pospíšil's research among the Kapauku contributed significantly to legal anthropology. He held a professorship at Yale, served as the anthropology curator at the Peabody Museum, and published three scholarly works on Kapauku law. As noted in the afterword by Jaroslav Jiřík and Martin Soukup, while his earlier works focused on Kapauku law, this memoir centers on the anthropologist's experiences with them. It is rich with charming anecdotes and thrilling tales of trials, travels, and war, all conveyed with humor and humility, and accompanied by a collection of the author’s personal photographs from that era.

Horribile visu - léta bohatýrská. Na pohled hrozné vzpomínky na studia na Slovanském gymnáziu v Olomouci.

Osm povídek o výtvarnících, umělcích staré gardě, osamělých sólistech aj.

Je možné, aby studium práva kmenových společností označovaných za primitivní, mohlo být něčím víc než jen příspěvkem do sbírky kuriozit? Je možné, aby jeho studium bylo dokonce přínosem pro moderní právo dvacátého století? Leopold Pospíšil, věhlasný profesor srovnávacího práva působící po léta na univerzitě Yale, spoluzakladatel antropologie práva, kterému se za četné vědecké zásluhy dostalo těch nejvyšších ocenění, odpovídá zcela jednoznačným "ano". Člověk, který zná jen svou vlastní společnost a kulturu nejenže není schopen pochopit jiné právní systémy, ale nedokáže poznat ani podstatu právního systému, ve kterém žije. Pospíšil, dnes už klasik antropologie práva, empirik, nespoléhající na "velké autority", ale jen a jen na důsledný výzkum, jak jej sám prováděl u zcela neznámých Kapauků na Nové Guineji nebo u indiánů Hopi, přináší brilantní kritiku dosavadních teorií práva a zároveň teorii vlastní, která osloví nejen odbornou právní veřejnost, ale díky svým faktografickým a metodologickým kvalitám zaujme všechny, kteří se pohybují ve společenských vědách.