Françoise Hamel Livres

Historický román tvoří fiktivní zpověď dcery proslulé věštkyně a vražedkyně Kateřiny Voisinové z období vlády Ludvíka XIV. ve 2. polovině 17. století. Marie Markéta Montvoisinová, odsouzená na doživotí a roku 1682 eskortovaná společně s dalšími jedenácti vězeňkyněmi do citadely na ostrově, po třiadvaceti letech pobytu v kobce vypráví neviditelnému strážnému o svém životě. Šestačtyřicetiletá zubožená žena na pokraji šílenství vzpomíná především na nenáviděnou matku Kateřinu, zvanou Voisinová, manželku majitele obchodu s galanterií, která získala proslulost svými věšteckými a léčitelskými schopnostmi nejen mezi Pařížany z nižších vrstev, ale i mezi aristokracií. Svým návštěvníkům věští z karet, hádá z ruky a ovládá i základy astrologie a magie. Nezřízená touha po bohatství ji přivede až k travičství. Do svého řemesla postupně zasvěcuje i svou dceru, která se stane její asistentkou a poznává magické praktiky i hrůzy černých mší. V roce 1680 je matka po soudním procesu usvědčena a upálena. Francouzská autorka vychází ve svém přesvědčivém díle z autentických událost

Paris. Am 18. Juli 1989, um acht Uhr morgens, erschießt die siebzehnjährige Ida Beaussart mit voller Absicht ihren Vater. Drei Jahre später sagt sie vor Gericht: "Ich bereue nichts. Ich habe das Leben meiner kleinen Schwester retten wollen und auch das meiner Mutter. Mein Vater war ein Tyrann." Seine geistige Heimat war die die Rechtsradikalenszene von Paris und die PNFE. Er las seinen Töchtern aus "Mein Kampf" vor und erzog sie mit militärischem Drill. Ida machten er ständig zum Vorwurf, dass sie kein Junge war und eine angeschlagene Gesundheit hatte. Sein eigenes Todesurteil aber unterschrieb der hundert-dreißig Kilo schwere Koloss, als er von Ida das Unmögliche verlangte: Sie sollte ihr jüngere Schwester verraten und verleumden.