Blažena Gracová Livres

Kniha nabízí svébytný příspěvek do debaty o potenciálu výuky dějepisu a jejím propojení s moderními poznatky historických a společenských věd. Zároveň odpovídá na zvýšenou poptávku po výuce kritického myšlení a mediální gramotnosti, které jsou v moderní společnosti klíčové. Autoři se domnívají, že dějepis je k předávání těchto kompetencí obzvláště vhodný.Inspirace je čerpána z oblastí jako jsou teorie historického výzkumu, filozofie historiografie či v mezinárodním prostředí velmi vlivný koncept Velké historie (Big History). Specifikem prezentovaného přístupu je důraz na transdisciplinaritu. Jednotlivé kapitoly analyzují vývoj dějepisného vzdělávání v ČR od roku 1989, prezentují teoretické debaty o povaze historického poznání, budují specifický didaktický přístup k dějepisu a nabízejí návod, jak formovat vlastní výukové lekce.

Podtitul: Náměty pro začínajícího učitele. Tato studijní opora je určena studentům připravujícím se na závěrečnou pedagogickou praxi, může prospět i začínajícím učitelům. Učitelům (vedoucím praxe) studentů poskytne tento text informace o tom, v jakých intencích jsou studenti pro praxi instruováni. Text předpokládá znalosti získané studiem předmětů kontextových disciplín. Navazuje na náslechovou zkušenost a mikrovyučování z průběžných praxí. Text si klade za cíl být průvodcem, rádcem a inspirátorem v etapě přípravy, realizace a reflexe souvislé pedagogické praxe. K jeho prostudování je potřeba cca 30 hodin. Považujeme za vhodné, abyste měli při práci k dispozici publikace: J. Slavík – Od výrazu k dialogu ve výchově. Artefiletika, Umění zážitku, zážitek umění. 1. a 2. díl, Kapitoly z výtvarné výchovy I, II; J. Vančát: Poznávací a komunikační obsah výtvarné výchovy v kurikulárních dokumentech; RVP, alternativní osnovy a své vlastní dosavadní přípravy na vyučování. Vzhledem ktomu, že souvislá pedagogická praxe skýtá možnost realizace projektu, jenž bude součástí Vaší diplomové práce, bylo by vhodné, v rámci přípravy na souvislou praxi, tento svůj projekt písemně co nejvíce propracovat. Naším cílem bylo připravit materiál, který by usouvztažňoval Vaše dosavadní teoretické znalosti s aplikacemi do pedagogické praxe.

Publikace Sondy a analýzy s podtitulem Učebnice dějepisu – teorie a multikulturní aspekty edukačního média autorů Zdeňka Beneše, Blaženy Gracové, Jana Průchy a kol. usiluje informovat odbornou veřejnost a další zájemce o povaze tvorby, formy, obsahu a o některých metodách analytického hodnocení učebnic dějepisu jako základního edukačního média. Zahrnuje také aspekt aktuálních témat – genderu, židovské a romské problematiky. Vydal v roce 2009 Ústav pro informace ve vzdělávání, příspěvková organizace přímo řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Publikace Rok 1918 - jeho předpoklady, důsledky a význam v českých/československých a polských učebnicích je členěna do několika oddílů: Teoretické uchopení problematiky; Podoba výuky dějepisu po roce 1918, kurikula, učebnice, vzdělávací systém; Učebnice a čítanky české a polské literatury a vznik/obnovení státu; Reflexe demokratických hodnot ve výchově k občanství; Obraz meziválečného Československa a Polska v učebnicích geografie; Festivity za účasti školní mládeže. Úvodní studie sleduje utváření národnostně českého školského systému v desetiletích předcházejících vzniku samostatného státu a dokumentuje možnost uplatnění používané metody výkladu i po roce 1918. Následující pojednání charakterizuje způsoby prezentace procesu obnovení polské státnosti v průběhu celého století. Další příspěvky jsou sdruženy podle čtyř školních předmětů a představují podobu výuky těchto disciplín s důrazem na používané učebnice a jimi předávaný obraz událostí souvisejících s klíčovým historickým mezníkem, a to vždy z české a polské strany.

Předmětem analýz obsažených v monografii „Obraz období socialismu v českých a polských učebnicích“ se staly jak moderní, tak i dobové učebnice používané ve výuce dějepisu, literatury, občanské výchovy a zeměpisu. Snahou česko-polského autorského kolektivu bylo přiblížit a do širších – ideologických, historických, kurikulárních – souvislostí zasadit obraz, který vytvářejí vybrané učebnice o období 1945–1989. Publikace je rozčleněna do několika oddílů: vstupní teoretické kapitoly mj. formulují možné důvody, proč je „socialismus“ v učebnicích redukován pouze na jednu z jeho podob, a tím tento historický úsek zjednodušován a zkreslován, následují analýzy kurikula a oborových učebnic, knihu uzavírají poznatky z empirického výzkumu zjišťujícího ponětí českých a polských studentů o sledovaném období a oddíl zasvěcený výukovým materiálům.