Podtitul: Kniha o nepochopení a zradě. Kniha poutavě informuje o činnosti vlasovců za války i o jejich tragickém konci po německé kapitulace. Autor publikace S. Auský se jakožto tlumočník vlasovců jejich bojů sám zúčastnil a nadto do hloubky tuto problematiku studoval. První, exilové vydání s ilustracemi a fotografiemi (mapy, portréty), bibliografií a rejstříkem.
Vzpomínky kozáckého důstojníka, příslušníka slavné rodiny Krasnovů, který za druhé světové války bojoval v řadách wehrmachtu proti Stalinovi. Nikolaj Nikolajevič Krasnov (1918—1959), potomek ruských bělogvardějců, příslušník rodiny, která v roce 1920 emigrovala ze Sovětského svazu do Jugoslávie, se do „vlasti“ vrátil nedobrovolně – jako válečný zajatec spolu s dalšími tisíci zajatců, které Spojenci násilím repatriovali do Sovětského svazu. Krasnov kupodivu přežil deset let sovětského koncentráku a po propuštění napsal v hektickém vypětí jedinečné svědectví o svých zážitcích, o sovětské zvůli a o proradnosti západních mocností. Autor zemřel náhle, rok po vydání knihy za záhadných okolností, které nevylučují pomstu KGB za svědectví o sovětských lágrech.
Kniha přináší ucelený obraz vzniku, vývoje, způsobu života i charakteristických reálií svérázného zemědělsko-vojenského společenství svobodomyslných strážců hranic. Značné místo je věnováno účasti kozáků v první světové válce, jejich tragickému existenčnímu boji proti bolševickým rudým gardám i pozdějšímu životu v emigraci. Fotografické přílohy.
Obsahem knihy je dobrovolnictví a dobrovolníci. Jsou to ti, kteří vystupovali již před zahájením a pak během ozbrojených konfliktů jako předzvěst bouře, protože působili na místech, kde v blízké budoucnosti konflikt propukl. Publikace zřetelně ukazuje, že každá historická událost, v tomto případě válečná, je složitější, než jsme schopni ji literárně uchopit. Proto některé části knihy, zejména pokud jde o jednotlivé bojové akce je vyjádřena jen v číslech nebo vysvětlená na několika příkladech. Kniha také pojednává o dobrovolnících, kteří byli na straně vítězů, ale mocenské přesuny způsoblily, že po válce byli příjmáni nepřátelsky. Kniha obsahuje velké množství historických dat a unikátní fotografie z archivu autora.
Podtitul : Tři generace ruských kozáků. Nikolaj Nikolajevič Krasnov , příslušník kozáckých oddílů, které během 2. světové války bojovaly na německé straně vzpomíná. Konec válečného konfliktu pro Krasnova znamenal násilný odsun do SSSR, kde byl za kolaboraci s nacisty odsouzen k deseti letům žaláře. Autobiografie mapuje průběh vyšetřovací vazby, soudního procesu i mnohaletého žalářování.
Kniha je precizním historiografickým svědectvím o bojích národů tehdejšího Sovětského svazu za osvobození od bolševického režimu. Na scénu vstupují nejen kozáci, ale i národy jižního Kavkazu a jiné tvořící pestrou národnostní skladbu SSSR. Popisované události rovněž ukazují, nakolik nehomogenní byl nacistický režim. Generalita Wehrmachtu sloužící na východní frontě odporovala příkazům NSDAP a snažila se o racionálnější zacházení s obyvateli okupovaných částí Sovětského svazu. Masakry často připisované právě branným silám Německa ukazuje autor jako zvěrstva páchaná Rudou armádou na vlastním obyvatelstvu. Přítomnost kozáků a jiných národů na evropských bojištích patří k tragickým, ale zároveň heroickým kapitolám 2. světové války.