Pavla Lidmilová Ordre des livres (chronologique)

Les gens créent une réalité et ils en sont ensuite les victimes. Athéna s'est rebellée contre cela - et elle l'a payé très cher. (HERON RYAN, journaliste) Athéna m'a utilisée et manipulée, sans la moindre considération pour mes sentiments. Elle était ma maîtresse, chargée de transmettre les mystères sacrés, de réveiller la force inconnue que nous possédons tous. Quand nous nous aventurons sur cette mer inconnue, nous faisons confiance aveuglément à ceux qui nous guident - croyant qu'ils en savent plus que nous. (ANDREA MCCAIN, actrice de théâtre) Le grand problème d'Athéna, c'est qu'elle était la femme du XXIIe siècle, alors qu'elle vivait au XXIe - et qu'elle permettait à tous de le voir. L'a-t-elle payé ? Sans doute. Mais elle aurait payé bien plus cher si elle avait réprimé son exubérance. Elle aurait été amère, frustrée, toujours inquiète de "ce que les autres vont penser", disant toujours "laisse-moi résoudre d'abord ces problèmes, ensuite je me consacrerai à mon rêve", se plaignant sans cesse que "les conditions idéales ne se présentent jamais". (DEIDRE O'NEILL, connue sous le nom d'Edda)

Kniha poezie a stručných prozaických útvarů, uspořádaná z textů nalezených v autorčině literární pozůstalosti. Pavla Lidmilová (1932-2019), známá jako překladatelka z portugalštiny, se v této knížce představuje jako tvůrkyně původních básní a krátkých próz. Uvádějí nás do světa tušeného pod povrchem věcí, kde se odehrávají drobná, mnohdy bolestná dramata lidského života. Zvláštním typem přeludných obrazů, podobných snům, jsou pro autorku filmy, komentované s erudicí i existenciálním zaujetím. Nakladatelská anotace.

Veronika, jeune et jolie Slovène, semble avoir tout ce qu'elle peut souhaiter dans la vie. Pourtant, elle n'est pas heureuse. Le 21 novembre 1997, elle décide de mourir. Sa tentative de suicide la conduit à l'hôpital psychiatrique de Villete où elle côtoie de véritables fous, mais aussi une population apparemment normale qui semble s'être réfugiée derrière les hauts murs de l'asile par peur de l'inconnu, désir de securité ou lassitude d'une existence routinière. Là, Veronika comprend que, à chaque minute de notre existence, nous avons le choix entre vivre et renoncer et que, pour se sentir pleinement vivante, elle devra reconnaître la part de folie qu'elle porte en elle. « Restez fous, mais comportez-vous comme des gens normaux. Courez le risque d'être différents, mais apprenez à le faire sans attirer l'attention. Et laissez se manifester votre Moi véritable. - Qu'est-ce que le Moi véritable ? demande Veronika. - C'est ce que tu es, non ce qu'on a fait de toi. » Et Veronika, qui était incapable d'appréhender ses propres désirs, va découvrir à Villete la liberté de s'y abandonner.

Nous avons parfois besoin de retrouver un sens à notre vie, de lui redonner souffle et équilibre. Et si un livre avait le pouvoir de vous faire découvrir un monde nouveau ? Et si, grâce à la magie des mots et d'une histoire, vous commenciez un nouveau chapitre de votre vie ? Aleph est ce livre. Aleph est un voyage qui pourrait bien changer votre existence.

"On a forty-day quest into the starkly beautiful Mojave Desert, Paulo and his wife Cristina encounter the Valkyries, strange warrior women who travel the desert on motorcycles. ... Delivers a poignant message about letting go of the past and believing in the future."--Publisher

Alberto Caeiro je jedno z fiktivních alter-ego portugalského básníka a prozaika Fernanda Pessoy (1888-1935). Stvořitel Pessoa určil Albertu Caeirovi jen krátký pobyt na tomto světě, a to převážně ve venkovském domku na kopci kdesi ve středním Portugalsku. Udělil mu však také roli Mistra svých dalších básnických osobností a souběžně s jeho tvorbou rozvíjel jejich vzájemné styky a diskuse. Význam heteronyma Alberta Caeira shrnuje překladatelka v doslovu. Texty doprovázejí faksimile Pessoova rukopisu, horoskopy a podobizny jeho heteronym a další bohatý výtvarný materiál.

Jako řeka, jež plyne je soubor vyprávění, úvah a myšlenek, který představuje příčný řez literárním dílem Paula Coelha a zřetelně odráží šíři tvorby proslulého brazilského autora. V krátkých textech z posledních let spojuje spisovatel své zážitky z cest, vyslechnuté příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka. Projevuje neutuchající zájem o všechno, co se děje třeba v nejvzdálenějších končinách světa, čerpá z moudrosti Východu, z Bible, z Koránu, ze židovských legend i z folkloru různých národů a zároveň komentuje některé současné události.

Seit jeher wurden Streitigkeiten im wilden Norden Brasiliens durch das Faustrecht entschieden.Viele Großgrundbesitzer halten sich auch heute noch Banden von Räubern und Totschlägern, um ihre Politik durchzusetzten. Einer dieser Banditen erzählt hier seine Geschichte...Er schildert seinen Jungend, wie er Kopfjäger und Bandenführer war, seinen Abenteuer und Begegnungen mit Kpfjägern und Gutsherren,von Frauen die er geliebt hat, von Triumphen und Niederlagen, seinen Verfehlungen und seinen Zweifeln an sich selbst... Rosa, Joao Guimaraes schafft ein Faszinierendes Bild des Sertao und seiner Bewohner... Der Sertao ist überall, wo die Viehweide keine Zäune haben, wo man meilenweit reitet, ohne auf einen Menschen , auf ein Haus zu stoßen, wo Menschen unbesorgt um den Knüppel der Obrigkeit lben, wo ältere hund härtere gesetzte herrschen:Das Recht des Stärkeren... und wo selbst Gott, wollte er sich dorthin wagen, lieber ein Gewehr mitbringen sollte.

Výbor ze čtyř povídkových knih, vydaných v letech 1981–2000, se soustřeďuje na ženský pohled na život od dětství po stáří. V centru autorčiny pozornosti je problematika lidských vztahů. Povídky Tellesové upoutávají fabulační vynalézavostí a brilantním způsobem vyprávění. Ponechávají prostor čtenářově fantazii v situacích, kdy představivost proměňuje skutečnost. V příbězích se mísí vzpomínky, přemítání a fantazie, minulost i dnešek v obratně napsaných a překvapivě pointovaných textech.

En 1986, Paulo Coelho entreprend le pèlerinage de Saint-Jacques-de-Compostelle, sur la route empruntée par des millions de croyants depuis le Moyen Age. De ce voyage initiatique, dont il relate ici les étapes, l'homme est sorti transformé, convaincu que "l'extraordinaire se trouve sur le chemin des gens ordinaires". Il restitue, dans un style simple et fluide, son aventure comme expérience universelle. En 2006, il revient sur les routes de Compostelle et nous livre dans cinq chroniques inédites quelques-unes des leçons qu'il a apprises.