Marcela Kašpárková Livres

Rozhovory s 10 českými herci a písničkáři jsou vyznáními životu v mnoha jeho podobách.

Knížka rozhovorů se známými osobnostmi volně navazuje na úspěšný titul Deset vyznání, který se dočkal tří dotisků. Autorka si opět vybrala zajímavé osobnosti z oblasti kultury, sportu či společenských věd. Probírá s nimi témata nadčasová a závažná, která zajímají čtenáře bez ohledu na věk a vyznání. Snaží se je ovšem zpracovat s jistou nadsázkou - výběr osobností jí v takovém přístupu pomáhá. A tak na stránkách knížky vypráví například Miroslav Horníček o svém padesát let trvajícím manželství, o ženách vůbec, a uvažuje i tom, jak asi tvořil Bůh ženu z Adamova žebra. Dokumentarista Jan Špáta, kterému život připadá jako neustálé střídání krátkých radostí a dlouhých smutků, hovoří o tom, jak je fascinován lidmi. Filmový historik Karel Čáslavský vypráví, jak mu po odvysílání záběrů z proněmecké pražské manifestace po atentátu na Heydricha kreslili diváci do dopisů šibenice, a zamýšlí se nad tím, jaký je duch našeho národa. O statečnosti mluví Josef Rakoncaj, náš nejlepší horolezec, který se několikrát pokorně vrátil zpod vrcholu nejvyšší hory světa ... Všechny rozhovory doprovází černobílé celostránkové fotografie Stanislava Boloňského.

Kniha vznikla jako výběr z příběhů, které v letech 1994 až 1997 vyšly v Magazínu Dnes. Pro knižní vydání je autoři nově upravili. a kde to považovali za nutné, doplnili o to, co se v životech hrdinů změnilo do května roku 1997. Aktéři některých příběhů si přáli vystoupit pod změněným jménem a bez zveřejnění své fotografie, což autoři i nakladatel respektují.

Autorka ve své prvotině předkládá kromě několika teskných vzpomínkových ohlédnutí básnické ztvárnění zkušeností z blízkosti bolesti, umírání a smrti. Je to smutné téma, ale i tato realita patří do našeho světa a všichni jí musíme chtě nechtě pohlédnout do tváře. Autorka - zdravotní sestra - s velkou bezprostředností a přesvědčivostí vypovídá o tom, s čím se při své práci setkává. Nejde jí o pouhý profesní popis, ale o vcítění se do bolesti, která je "přikurtovaná k člověku", o vcítění se do bezmocnosti bližního a o hledání pomoci slovem i činem.