Helena Kadečková Livres

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny.... celý text

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Eddické písně jsou jednou z nejstarších památek evropského písemnictví. V podobě jaké je známe dnes vznikly v různých obdobích na Islandu a zapsány byly někdy v 12. - 13. století a dochovány jsou v Codexu Regius v Královské knihovně v Kodani, který byl také podkladem pro všechna další vydání. Kniha se skládá z Písní mytologických, přinesených na Island uprchlíky ze Skandinávie a které svými kořeny – na rozdíl od poezie ostatních evropských národů – sahají až do doby předkřesťanské a z Písní hrdinských, vzniklých již přímo v nové vlasti a popisujících hrdinské činy i obyčejný život tehdejších obyvatel. Kniha jistě potěší každého, kdo se zajímá o život starých Vikingů a o bohatou severskou literaturu raného středověku.

Nové vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. dotisk v roce 2007

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Die vorliegende Novelle ist das Werk eines der größten isländischen Dichter des 20. Jahrhunderts. Ganz in der einfachen, kraftvollen Art der alten Sagas erzählend, hat Gunnarsson maßgeblichen Anteil daran, daß die im Mittelalter einmal so bedeutende Literatur Islands in den Literaturen Skandinaviens heute wieder ihren festen Platz hat.

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Dějiny Islandu jsou dějinami obdivuhodné životaschopnosti malého národa v tvrdých přírodních podmínkách. Jejich první fáze je pozoruhodná i v rámci dějin obecných. Po osídlení ostrova založili potomci přistěhovalců z Norska roku 930 suverénní středověký stát, jehož pilířem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Ty však záborci pustého ostrova přizpůsobili novým podmínkám, obohatili je o prvky takřka moderní parlamentní demokracie a rozvinuli na vyšší vývojový stupeň, k jehož realizaci ostatní Germáni už nedostali šanci. Tento stát fungoval po tři století a Islanďanům se během té doby podařilo vytvořit slušnou materiální kulturu a vynikající písemnictví.

Co jsou to runy? Jak se stavěly vikinské lodě? Proč vikingové podnikali námořní výpravy? Téměř tři století děsili tito pověstní lupiči a plenitelé středověkou Evropu. Drsní seveřané však sklízeli i obdiv – byli totiž odvážnými objeviteli, vynikajícími námořníky a šikovnými obchodníky. Dodnes jsou jimi lidé fascinováni. Historička Hildegard Elsner ukazuje v tomto díle z encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, jací skutečně byli oni vikingové opředení pověstmi. Popisuje jak jejich smělé objevitelské cesty, tak i každodenní život lidí v severských zemích. Nevšední obraz této bouřlivé epochy dotvářejí fotografie jedinečných archeologických nálezů a názorné ilustrace. Knihu doplnila doc. PhDr. Helena Kadečková, skandinavistka, odborná publicistka a pedagožka FFUK.