Miloš Sládek Livres

Zaříkání, (s)prosté pohádky, potěšitelné studie a vyprávění z českého venkova i města minulého století. Z rukopisů amatérských autorů, které Čeněk Zíbrt odložil do hloubi redakčního stolu časopisu Český lid, vybrali a edičně připravili Jana Štursová a Miloš Sládek.

Sborník příspěvků AV ČR k osobě a dílu barokního básníka, misionáře a kněze, který byl (a stále je) kontroverzní postavou českých dějin. Snaží se napravit nejhrubější omyly, jež panují ve veřejném mínění, a k tomu nabízí řadu rozšiřujících informací o této démonizované osobnosti.

M. Sládek texty vybral a sestavil z barokních textů a rukopisů, doplnil vysvětlivkami a komentáři, Témata - Poslední věci člověka, zázraky, láska, smrt, zázraky , víra, dobové ilustrace, rytiny, portréty, faksimilie rukopisů, knih,rozkládací příloha .

České baroko není sice posud všestranně prostudováno, ale jistě je již plně rehabilitováno. Dnes tedy bude už stěží někdo tvrdit, že baroko je souznačné s "temnotou" českého ducha, málokdo se odváží pochybovat, že se barokem češství vyjádřilo naopak mohutně a velkolepě: obecně vzato, je u nás baroko dobou, kdy česká tvořivost přináší na dlouhé časy naposled náš vlastní a originální příspěvek do obecného a společného fondu evropské kultury; umělecky vzato se naše baroko svou vskutku tvůrčí povahou velmi kladně odráží od obou epoch, které je historicky rámcují, jak od naší renesance, tak i od osvícenského pseudoklasicismu. - Václav Černý, úvod ke studii Generační periodizace českého baroka

Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání. Právě na vazbách mezi danou perikopou a obsahem nedělních promluv je založen tematický katalog bohemikálních pobělohorských kázání, který vznikl na základě excerpce osmnácti nedělních postil z let 1618–1763. Ke katalogu je připojen tematický rejstřík a několik vstupních kapitol, ve kterých je pozornost věnována specifikům barokní homiletiky, jednotlivým autorům tištěných postil a jejich literární tvorbě. Stranou výkladu nezůstaly ani otázky spjaté s problematikou dobových kazatelen, s pojetím nedělí v raném novověku mezi laiky i duchovními, problematika vlivů Bible a dalších autorit na vznik duchovních promluv či otázky jazykových a řečnických figur.

Umění vařit neznamená vařit dlouho a pracně, ale v krátké době připravit esteticky vzhledné, chutné a zdravé pokrmy.

Komentované pohlednice z výstavy. Malá výstavní síň Památníku národního písemnictví, 21.10.-20.11.2016.