Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.
Výpravná kniha mapující 20 let historie Nového Prostoru. Jeho prodejců, tvůrců, čtenářů a podporovatelů. Časopis Nový Prostor je v Česku unikátní street paper, jehož pouličním prodejem získávají obživu lidé, kteří se ocitli na ulici často ve velmi těžké životní situaci. Pobočky časopisu s výdejními místy a zázemím pro prodejce fungují v Praze, Brně a dalších větších městech v Čechách i na Moravě a kromě časopisu své prodejce podporují mnoha aktivitami, aby jim pomohli začlenit se zpět do společnosti. Letos časopis Nový Prostor slaví 20 let, za kterých pomohl více než 5 200 lidem v nouzi.
Obsáhla, téměř pěti set stránková publikace, mapující fojtství a rychty na Frýdecko-Místecku. Vydáno společností Šmíra-Print s.r.o.
Publikace, kterou držíte ve svých rukou, představuje první ucelenou sondu do života malířky Marie hraběnky Nostitz-Rieneck (1902–1980). Její dílo je veřejnosti známé jen díky několika akvarelům, na nichž zachytila interiéry českých zámků, téměř nic se však nevědělo o jejím životě a tvorbě. Záměrem autora je proto seznámit čtenáře s výběrem nejlepších prací, které vytvořila a zasadit je do souvislostí doby, v níž vznikly. Většina prezentovaných děl pochází ze soukromých sbírek v zahraničí a jejich námět spadá především do oblasti krajinomalby a žánru. Publikace tak představuje i dokument o životě rodiny Nostitz-Rienecků z Plané u Mariánských Lázní a jejich blízkých v období První republiky, druhé světové války a následné emigrace.
Všem známá kniha o tom, jak se Fileas Fogg vsází s členy reformního klubu, že je možné objet celý svět za 80 dní. Jeho plán se všem zdá absurdní, avšak o tom zda se mu to podaří se dočtete v této výborné knize, která v sobě skrývá napětí, dobrodružství a spoustu dalšího.
Kniha se vůbec poprvé komplexně zabývá tématem Lékárny U Černého orla v Polné u Jihlavy, která je veřejnosti známa pod synonymem jediné dochované apatyky venkovského města z přelomu 18. a 19. století. Kromě historie lékárenství a lékárny v Polné se autoři zaměřili i na její mobiliář, jenž se díky snaze několika nadšenců stal základem samostatné expozice v tamním městském muzeu. Popisují peripetie jejího vývoje, zhodnocují obsáhlý sbírkový fond a nezapomínají ani na osobnosti, které za jeho vznikem stály. Publikace tím pokrývá široké spektrum témat od farmacie, přes klasickou historii, až po dějiny muzeologie.
Čtivě připravená kniha s velmi pěknými fotografiemi, ilustracemi a obrázky nabízí v širokém pojednání texty od předních českých publicistů a odborníků. Jednotlivé kapitoly se zaobírají např. vlivem ohně a slunce na umění a etnickou hudbu, archetypy a motivy v astrologii; energií v kosmu, na Zemi, v přírodě, jejími zdroji; energií v chemii a fyzice, v živých organismech a lékařství;vlastnostmi ohně a energie a jejich využití v historii, v současnosti, poučně a zábavně;energií z hlediska globálních problémů a životního prostředí v historii a perspektivě jejího využívání člověkem, v porovnání efektivity jejích jednotlivých druhů, z pohledu na její úspry, život občana a jeho bydlení.
Publikace zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky. Dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec umělecko-historickým zhodnocením nejdůležitějších částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam významně překračuje regionální rozměr.
Publikace se věnuje životu a dílu pražského sochaře Jana Adolfa Vítka (1899–1950), rodáka z Polné u Jihlavy, jehož výrazově silné umělecké reflexe nacistických perzekucí a s nimi spojených lidských tragédií, začaly být odbornou kritikou oceňovány během 2. světové války. Kniha kromě samotného Vítkova díla shrnuje i umělcův životní příběh, který nečekaně skončil během dokončování slavného vojenského památníku na Dukle.