Petra Soukupova Livres

Dziesięcioletni rozrabiaka Viktor mieszka w Pradze z mamą, aktorką, która niespecjalnie sobie radzi z jego wychowaniem i własnym życiem. Kiedy Hana dostaje propozycję roli w serialu, postanawia oddać Viktora pod opiekę babci. Świetny plan! Viktor zmieni otoczenie, niedawno owdowiała Eva będzie miała kim się zająć, a Hana spokojnie odda się pracy. Tak będzie najlepiej dla wszystkich. Tylko że Viki jest wściekły, nie chce się przeprowadzać z miasta na wieś, prywatne sprawy Hany mocno się komplikują, a Eva ma swoje zasady i tajemnice. Viki, Hana i Eva. Obserwujemy trzy pokolenia – jak zwykle u Soukupovej, oddane bez retuszu – przez jeden rok ich życia, przełomowy i zarazem zwyczajny, jak niemal wszystko, co nas spotyka. Czeska specjalistka od małych i dużych rodzinnych dramatów, Petra Soukupová, podobnie jak w bestsellerowych Zniknąć czy Pod śniegiem, umiejętnie czyta myśli swoich bohaterów i sugestywnie pokazuje ich bezradność w pogoni za szczęściem. Książka nominowana do nagrody Magnesia Litera 2018 w kategorii Proza.

Začaly prázdniny. Jedu s mamkou a Richardem na jeho chalupu. Nechce se mi tam. Radši bych zůstal u táty. Mohl bych celej den hrát hry na počítači, pít Fantu a jíst třeba hranolky, anebo co bych chtěl. Bertíkovi je devět. Rodiče se rozvedli a on žije s maminkou, která si našla nového přítele. Bert mu říká Rypouš. Vůbec celou tuhle životní změnu nese těžce. Připadá mu to jako zrada. Chci, aby bylo všechno jako dřív! Žárlí. Vzteká se. Je na všechny kolem sebe protivný. Vymýšlí naschvály. Až prázdninové setkání s tajemným tvorem — mluvícím zvířetem čmuchadlem — dokáže zlepšit jeho pohled na svět… Díky čmuchadlu Bertík pochopí, že vztahy mezi lidmi nejsou tak jednoduché, jak by si přál, a že to, co je důležité, pořád má. Smíří se s Richardovou existencí a snad si najde i jiné kamarády, než je čmuchadlo. Bertík a čmuchadlo je první kniha pro děti jedné z nejvýraznějšíchsoučasných českých autorek, která svým osobitým stylem dokázala vytvořit z relativně jednoduchého námětu silný, neuvěřitelně autentický příběh o hledání vnitřní rovnováhy. Pro čtenáře od devíti let Musím ti pomoct. Jinak to všechno špatně dopadne. Co všechno? Tvůj život. Já nejsem blbeček! Ale chováš se tak. Ale oni jsou na mě zlí. Proč? Že se mají rádi a chtějí spolu žít? Ale já nechci…

Může cesta do Santiaga změnit člověku život nebo se zase vrátí tam, odkud vyšel? Martě se nic špatného neděje. Má dobrou práci, žije v dlouhodobém vztahu s Hynkem a jeho děti z předchozího manželství má ráda. Svoje děti nechce, Hynek žádné další taky ne, v tom jsou zajedno. Tak co chce vlastně řešit? Proč se rozhodne vyrazitsama na deset dní trvající cestu plnou nepohodlí a samoty, když měla jet s Hynkem a dětmi k moři? Mají pravdu její blízcí, když si myslí, že je to nesmysl a vůbec — že by Marta měla žít úplně jinak? Petra Soukupová opět bravurně zkoumá psychiku ženské hrdinky, která se ocitá v bodě, kdy se musí vypořádat nejen s vlastním životem, ale také s očekáváními svého okolí. Martino vyprávění se prolíná s názory a pohledy jejích blízkých a román tak otevírá otázky, do jaké míry se naše představa o štěstí formuje pod tlakem těch, kteří nás obklopují. A také zda lze rozpoznat okamžik, kdy o své budoucnosti ještě rozhodujeme sami a kdy už ji ovládají jistoty minulosti a společenské konvence.

Osm povídek současných českých autorů se vrací do doby, kdy často zbývalo jen doufat – před rok 1989…

Nemusí to skončit zničenou psychikou. Osvětová publikace s povídkami známých autorů. Máloco způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Dá se toto náročné období zvládnout, aniž by si z něj děti odnesly trauma? Jak jim vše vysvětlit? A jaké problémy přináší rozvod do světa dospělých? Nejen o tom pojednávají povídky předních českých spisovatelů, které doplňují ilustrace zavedených výtvarníků. Z odborného hlediska se tématům věnuje profesor psychologie Radek Ptáček – a jeho rady z praxe pomohou každé rodině ve složité situaci.

Intimní rodinné a partnerské vztahy jsou tradičně spojovány s ženskými románky, avšak vyšší literatura se tomuto tématu často vyhýbá. O to více zaujme, když autor dokáže toto téma uchopit originálně a nesentimentálně. Petře Soukupové se to podařilo v její první knize a nyní i v novém souboru tří rozsáhlých povídek, kde opět zkoumá rodinné vztahy, tentokrát z pohledu dětských hrdinů. V prvních dvou povídkách jsou děti vypravěči, zatímco ve třetí se dospělá žena vrací k vzpomínkám na dětství. Hrdinové se snaží vyrovnat s rodinným traumatem, které je vzdaluje od blízkých a nutí je hledat svou identitu. Důraz není kladen na dramatické zvraty, ale na vnitřní prožitky postav. Autorka dokáže čtenáře vtáhnout do intimního prostoru, kde sdílí subtilní vnitřní hnutí, jež se jeví jako skutečná existenciální dramata. Paradoxně jazyk vyprávění téma spíše zcizuje, což ukazuje vypravěčský talent Petry Soukupové. Nová kniha tak představuje v české literatuře polohu, která nutí čtenáře přemýšlet o zdánlivě nedramatických okamžicích jeho života, což je smyslem každé dobré literatury.

Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?

Družinsko življenje kot hišica iz kartV krhkem razmerju med občutki samote in dušečim pritiskom odnosov se zgodi družinsko življenje, tudi to nadvse krhko in podvrženo nenehnim zahtevam okolice in širše družine. V njem kot osamljeni planeti krožijo člani neke družine in (nezavedno) iščejo skupno krožnico. Ko v ta negotovi sistem iznenada trešči novica o smrti in napredujoči bolezni, se začne družinsko življenje podirati kot hišica iz kart …Ko gre za družino, nihče ni nikoli zares sam, četudi bi si kdaj želel biti; po drugi strani pa se ravno v družino lahko prikrade najhujša samota: tista, ki omrtviči vsakršno komunikacijo. Nekaj podobnega doživljajo liki Petre Soukupove, ko se znajdejo v vrtincu družinske drame. Veronika, žena in mama, težko krmari med družino, kariero in starši, ki živijo daleč stran. Slaba vest, ki jo najeda in katero skuša utišati s kakšnim kozarcem vina več, se še globlje zajé v njeno dušo, ko ji nepričakovano umre mama. Znajde se v primežu anksioznosti, ki jo še dodatno napajajo očetova napredujoča bolezen in vzgojni izzivi njenih odraščajočih otrok. Zdi se, da moreča situacija, v kateri ji ob strani stoji edino mož, nima izhoda. A včasih se največji življenjski preobrati zgodijo, ko človek doseže najnižjo točko, in morda je Veroniki prav ta ključ do izhoda iz najhujše ječe – tiste, v katero se je zapirala sama.

Próza začínající autorky Petry Soukupové se značně vymyká kontextu současné české literatury. V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených. Jejich příběhy se naplno a autenticky protnou pouze jednou: při víceméně náhodně vzniklé prázdninové cestě k moři. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její dnes již klasické próze K majáku. Nejde ale o napodobivé formální cvičení: z autorčiny výpovědi lze vyčíst (vzhledem k jejímu věku) až překvapivě niterný prožitek rozpadu mezilidských vztahů a nemožnosti plnohodnotné komunikace ani mezi nejbližšími. Dotisk v r. 2016