Jde o hluboce promyšlenou a inspirující práci o katolické liturgii od adventu přes Vánoce, Velikonoce, svatodušní svátky až po slavnost Všech svatých a Památku zesnulých. Uvádí známá i méně známá místa z římského misálu a breviáře, zamýšlí se nad nimi, rozebírá je, vykládá jejich smysl a symboliku a uvádí je do souvislosti jednak s obecným křesťanským poselstvím, jednak s jinými světovými náboženskými naukami a představami, přičemž se snaží najít společného jmenovatele ve smyslu " filozofie věků".
Kniha vynikajícího amerického publicisty pojednává o nejdramatičtejším dnu v dějinách světa, o dni, kdy zemřel Ježíš Nazaretský. Tento den zplodil lásku i zatvrzelost, přinesl lidstvu dobré i zlé a ovlivnil život bilionů lidí. A přece, když přátelé sňali Krista s kříže, nepovažovalto svět ani Palestina za významnou událost. V půvabné povídce to vystihl Anatole Frace: líčí starého Piláta, který si nemůže vzpomenout na jméno muže, jehož nechal popravit. Nic už mu ta událost neříká. "Den, kdy zemřel Kristus" není kniha teologická, nýbrž žurnalisticko-historická reportáž s realistickým přístupem k událostem onoho dne. Základní výzkum k ní provedli sice — jak říká autor — "čtyři výteční žurnalisté. Matouš, Marek, Lukáš a Jan”. Bishop však pracoval také s nepřeberným materiálem, který za dva tisíce let nashromáždili významní životopisci Ježíšovi, a s výsledky vlastního studia. Vznikl tak ojedinělý bestseller v reportážní literatuře. Bishop se snaží vidět Krista člověka v době, kdy se rozhodl trpět jako člověk. Snaží se ho vidět, jak se pohybuje ve své zemi, kde ho mnozí milují jako Božího syna a kde jím kněží jeruzalémského chrámu pohrdají jako podvodníkem... Je to kniha nestranná a nezaujatá. Nesnaží se řešit teologické problémy, ale konstatovat fakta. A to tak fascinujícím a přitom věrohodným způsobem, že plně zaujme každého čtenáře.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.
Chestertonova dnes už klasická romantická „Ortodoxie“ je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o „potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu vítáni“. Má-li člověk v životě to pravé poslání, stává se každý den dobrodružstvím, každodennost zázrakem a zdánlivě malé věci vyrostou do nebeských výšin.
Jako detektiv pátrá Chesterton metodicky po příčině psychologicky udržitelné radosti ze života, která může vycházet jenom z určité víry, tak jako každý pesimismus vychází z nevíry.
V novém, stručném a soudobém překladu zní autorova gigantická životní energie naplno.
V tomto překladu třetí vydání.
This book is a reproduction of the original work, preserving its content and essence for readers. It offers an opportunity to explore classic literature in its authentic form.
Kniha popisující sedm úrovní posmrtného života. Vypravěčovi zemřel bratr ve válce. Jeho zoufalství bylo tak ohromné, tak všeprostupující až svou duchovní silou povolal indického mudrce. Mudrc vypravěče provede sedmi úrovněmi posmrtného života. Od první, kde se uhnízdily duše nejnevyvinutější až po sedmou, kde dlí duše nejstarší. Mladší duše se musí převtělovat a dostávat se po smrti na vyšší úroveň. Kniha je sice fiktivní, vymyšlená autorem, ale má velmi pozitivní energii. Pokud vám někdo umřel a jste z toho zoufalí, tato kniha má tu moc vám ulehčit.
This original paper back (1988) has now been updated, revised, and expanded in the 25th anniversary edition, released in March 2015. This book has helped thousands of ex-members and their families, therapists, clergy, as well as law enforcement understand the use of mind control techniques in cults. A former cult member, now a counselor helping those affected by destructive cults, Hassan exposes the troubling facts about cults' recruitment, their use of psychological manipulation, and their often subtle influence on government, the legal system, and society as a whole.
Podtitul: „Literárně filozofické zkoumání díla jednoho z posledních existencialistů."
Podrobný rozbor románů, povídek, her a esejů Grahama Greena jakož i jeho života a osobnosti. Zvláštní pozornost je v knize věnována Greenově katolicismu, politickým názorům, jeho dvěma návštěvám v Praze, českým překladům a kritice za komunistického režimu, stylu a spisovatelské technice a všemu, co bývá označováno jako Greenův specifický svět – Greeneland.
