Vojensko-politické úvahy duchovního otce \"machiavelismu\", tj. politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle. Svazek obsahuje tři knihy - Vladař. Úvahy o vladnutí a vojenství a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.
An Account of Magellan's Expedition
The narrative chronicles the historic voyage that began on 10 August 1519, marking the first circumnavigation of the globe led by Magellan. It primarily draws from the travelogue of Antonio Pigafetta, a crew member who returned to Spain. This account includes detailed descriptions and 23 hand-drawn watercolour charts, capturing the expedition's journey through diverse regions such as Patagonia, Indonesia, the Philippines, and the Cape of Good Hope. Pigafetta's work stands as a classic testament to exploration and discovery.
Vysoká zeď, takřka nekonečná, vysoké stromy za ní, košaté cizokrajné stromy, a za nimi prokmitávající vznešený dům, to je na dlouhá léta zahrada Finzi-Continiů pro hrdinu a vypravěče románu. Už jako dítě ho přitahuje rodina, kterou vídává o svátcích a v synagoze, tak odlišná od ostatních. Jejich aristokratická povýšenost, která dráždí jeho otce, jejich odmítání fašistického režimu i maloměstské společnosti chlapce naopak láká, cítí za laskavým odstupem, v samotě, do které se Continiovi stáhli, opravdovou zjemnělost, hlubokou vzdělanost, věrnost tradici i cosi podivně tragického. Především ho pak vábí Micól, napřed plavovlasé, veselé, chytré děvčátko, pak okouzlující, sebejistá studentka. Rasové zákony z roku 1938 přimějí náhle Finzi-Continiovy otevřít zahradu a tenisový kurt vyhoštěncům z ferrarského tenisového klubu. Giorgio konečně má příležitost sblížit se s Micól. Dlouze spolu bloudí po zahradě, svěřují se, Micól je velice přátelská, ba něžná, ale sotva si hrdina uvědomí svůj cit, Micól mu uniká a čím zoufaleji se ji snaží získat, tím víc ji ztrácí. Marná láska, zakletá zahrada, rodina vědomá svého zmaru a v jádře na něj pyšná jako na známku vyvolení, to vše ožívá v paměti vypravěče a s odstupem let: dětské a jinošské dojmy, city a myšlenky provází ustavičně jako temný kontrapunkt vědomí temné budoucnosti, která tak brzy měla všechno pohltit.
Výbor z drobných úvah a filozofických pojednání Giacoma Casanovy. Knížka není životopisem Giacoma Casanovy. Obsahuje jeho drobné práce z různých oblastí humanitních věd: filozofie, estetiky, teologie, etiky. Casanovu zajímaly i otázky morálky, které řeší prostřednictvím dialogu rozumu a určité osoby nebo dvou osob. Poznáváme tak i jinou tvář známého a proslaveného milovníka a svůdce žen. Tento výbor obsahuje i několik Casanových dopisů i dopisů různých lidí, adresovaných jemu.
Autor knihy vytváří výukové programy na brněnské hvězdárně. Ve své knize se zábavnou formou snaží dětem (ale možná i jejich rodičům) objasnit ty nejobyčejnější otázky: Proč Měsíc mění svůj tvar? Proč jsou hvězdy různě jasné? Jaká máme souvhězdí? Co je to meteor? Jak vypadá Saturn v dalekohledu? Proč ve dne nevidíme hvězdy? Celá kniha je namluvena na přiložené CD, které uvítají děti, které nemohou usnout.
Meziválečnou Itálii ovládl fašismus vedený Benitem Mussolinim a „černé košile“ uplatňovaly teror proti každému, kdo dal najevo i nepatrný odpor k pokoře a poslušnosti. Agresivní zahraniční politika a spojenectví s nacistickým Německem předznamenaly vstup země do války – sebezáchovnýpokus italských politických kruhů o změnu v červenci 1943 byl jen krátkou dobou nadějí a znovu nastolená moc fašismu se krutě mstila. V tomto nejchmurnějším období italské historie se pozvolna, nedůvěřivě a zprvu těžkopádně formují levicové síly, převážně mládež; jejich zrání v podmínkách ilegality, bez příkras i s humorem, podává Mario Tobino jako pronikavý pozorovatel a přesný analytik společensko- -psychických procesů, jako mistr literární charakteristiky a upřímný humanista.
Průřez historie nacismu a vliv Hitlera na toto dění.
Portrét Kryštofa Kolumba oproštěný od legend a mýtů. Kolumbus je tu vykreslen jako člověk hnaný touhou po poznání ale i po zlatě a majetku, titulech a poctách, jako samouk v námořní vědě, obdařený intuicí a praktickými znalostmi astrologie, jako muž nevšední vůle, která ho nutila znova a znova začínat.
" Comme il serait louable chez un prince de tenir sa parole et de vivre avec droiture et non avec ruse... " Même si son amour de la patrie ne fait aucun doute, Machiavel brosse le portrait d'une Italie en proie aux complots de toutes sortes. La politique est d'ailleurs, selon lui, un jeu où s'affrontent les passions et les intérêts. Œuvre d'exil, Le Prince est écrit en 1513. Machiavel le dédie à Laurent de Médicis, l'engageant à chercher le chemin de la vérité, à s'appuyer sur les Grands, à se concilier le peuple, bref, à songer à la prospérité et au salut de tous. Mais par quels moyens ? Les lois ou la force ? Peu importe puisque " la fin justifie les moyens ". Il faut savoir être " simulateur et dissimulateur. Les hommes sont si simples que celui qui trompe trouvera toujours qui se laissera tromper "...
