Marek Řeháček Livres

Kniha se zaměřuje na drobné památky, které lidé často nazývají "pomníčky", ačkoli toto označení ne vždy přesně vystihuje jejich podstatu. V Jizerských horách se nachází velké množství těchto pomníčků, což z nich činí fenomén regionu a vášeň pro jejich hledání pro mnohé milovníky hor. Autoři Miloslav Nevrlý, Marek Řeháček a Otokar Simm přinášejí pohled tří generací, přičemž Nevrlý, známý pro své předchozí publikace o pomníčkách, se rozhodl sdílet nejstarší vzpomínky na první setkání s těmito památkami, doplněné o dosud nepublikované diapozitivy. Kniha obsahuje také současné fotografie od Jana Pikouse mladšího, které ilustrují změny, jimiž památky a krajina Jizerských hor prošly za posledních padesát let. Autoři zdůrazňují, že nejde o kompletní seznam všech drobných památek ani encyklopedii. Vybrali sto padesát zajímavých památek, přičemž novodobé pomníčky většinou pominuli. Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol, v nichž se prolínají texty všech autorů, a na závěr je připojen rejstřík památek a autorů pro snadné vyhledávání.

Volné pokračování úspěšného prvního svazku velké edice o zajímavých místech Liberce a Liberecka. Texty Marka Řeháčka opět doplňují originální kresby Petra Ferdyše Poldy.

Kniha, jak již její název napovídá, je plná příběhů spojených se slavným jizerskohorským fenoménem – vyhlídkovými věžemi. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých jizerskohorských vyhlídkových věžích, je kniha naplněna vyprávěními a vzpomínkami spojenými s rozhlednami od místních autorů – Petra Kurtina, Marka Řeháčka a Otokara Simma. Fotografický doprovod tvoří fotografie Jana Pikouse; použity byly i historické pohlednice, snímky a materiály, zejména ze sbírek Petra Kurtina a Jaroslava Lubase, přičemž řadu z nich budou čtenáři mít možnost vidět úplně poprvé. Nová publikace, jakkoliv je prozatím nejrozsáhlejší prací vydanou o jizerskorských rozhlednách, není vědeckou monografií o vyhlídkových věžích, spíše má ambice skončit na nočních stolcích a v ruksacích všech milovníků Jizerských hor a jejich osobitých nálad.

Příběhy krajiny a lidí v horském údolí. Povídání o Vratislavicích, jejich současnosti, minulosti a zdejších lidech a jejich díle.

Volné pokračování úspěšných předchozích dílů velké edice o zajímavých místech Liberce a Liberecka. Texty Marka Řeháčka opět doplňují originální kresby Petra Ferdyše Poldy.

Autorem textu knihy je v Hrádku dobře známý Marek Řeháček. Ceněné kresby Petra Ferdyše Poldy jsou tentokrát doplněny fotografiemi Víta Štrupla, Romana Sedláčka a Jana Pikouse. A na mnoha stranách najdete reprodukce dobových pohlednic a starých fotografií, které dokreslují náladu Hrádku před sto a více lety, ale i fotografie z let osmdesátých a devadesátých, na kterých je vidět, jak se Hrádek rychle mění. Poslední kapitoly knihy jsou pak věnovány jednotlivým okrajovým částem města.

Uklidňující čtení do neklidných časů. Kniha přináší pomalý a hodně lyrický popis krajiny severních svahů Jizerských hor, území charakteristického téměř jednolitými bukovými porosty a žulovými skalami. A to pohled velmi osobní – jak ze strany Marka Řeháčka coby autora textu, tak i Jana Pikouse jako tvůrce fotografického doprovodu. Výsledná publikace není ani encyklopedií, ani turistickým průvodcem či propagační tiskovinou lákající do oblasti další turisty či návštěvníky např. v souvislosti se zařazením tohoto území na seznam světového dědictví UNESCO. Svým pojetím a posláním silně navazuje na inspiraci obou autorů – na Knihu o Jizerských horách od Miloslava Nevrlého, přičemž se snaží být i drobným příspěvkem k významnému životnímu výročí tohoto nejslavnějšího spisovatele Jizerských hor. Miloslav Nevrlý do knížky napsal krátké, ale laskavé závěrečné slovo. Cílem Bukového toulání je popsat podstatné fenomény spojené s oblastí Jizerskohorských bučin – jedinečné bukové porosty, lesnictví a dřevařství, clam-gallasovskou oboru; žulové skály s horolezectvím, skalní vyhlídky, turistiku od počátku 19. století, drobné památky, vodstvo, staré cesty včetně poutních, železnice, řopíky, tramping vč. tradice Jizerské noty i ochranu zdejší. Zdůrazněn je i vliv krás této oblasti na uměleckou tvorbu a naopak. Zmíněna jsou taková literární jména jako je Rudolf Kauschka, Miloslav Nevrlý, Josef Matouschek či ryze současný jablonecký Štěpán Smolen či výtvarníci Franz Wenzel Jäger, Karl Decker, Václav Kocum a Siegfried Weiss. Objevuje se zde řada novinek – čtenáři se dozvědí, kdo byl Starej Lorenz, koho ztratili turisté při hledání Bäumelova kříže, ve kterém potoce dívky hledaly zkrášlení, jak je to se žlutočernými mloky, kde je skála Orschwisch a jaký byl nepříliš známý vliv lázeňských hostí z Libverdy na zrod jizerskohorské turistiky v údolí Štolpichu. Řadu vlastivědných údajů doplňují úvahy o současném smyslu pobytu v horské krajině, o měnící se tváři Jizerských hor i jejich návštěvnících. Celkové romantické a „roztoulané“ pojetí publikace má snahu především čtenáře znalé této oblasti více inspirovat pro hlubší pochopení souvislostí mezi jedinečností přírodního prostředí Jizerskohorských bučin a činností člověka v této krajině.

Autoři první úspěšné knihy Příběhy jizerskohorských rozhleden se tentokrát vypravili do velké oblasti rozhleden lužických. Tato oblast zahrnuje Ještědský hřbet, Lužické hory, Šluknovský výběžek, České Švýcarsko, ale také Žitavské hory. Rozhledny se však nenacházejí jen na horách, ale také v podhůří a ve městech. V knize tak čtenář najde rozhledny z rozsáhlého území: Ještěd, Javorník, Rašovka (Ještědský hřeben), Jablonné v P. – pivovarská věž, Oybin – rozhledna ve zvonici, Zittau – vyhlídka na Svatojánském kostele, Špičák u České Lípy, Sloup – nová rozhledna, Hochwald – na české a německé straně, Luž – zaniklá, Studenec, Jedlová, Kamenický hrad, Česká Kamenice – Svatojakubský kostel (Lužické hory), Dymník, Hrádek u Varnsdorfu, Vlčí hora, Tanečnice Weifberg Turm (Šluknovsko), Breiteberg, Forsterschanze – Spitzkunnersdorf, Löbauerturm Prinz Friedrich August Turm – Sohland, Valtenberg, Czorneboh, Bieleboh, Mönchswalder Berg, Schlechteberg Turm, Bismarckturm Neugersdorf, Kottmar, Hutberg – Herrnhut (Horní Lužice).

V dalším pokračování výpravné řady knih o našich rozhlednách nás osvědčený kolektiv autorů přivádí tentokrát do krajiny Českosaského Švýcarska. Rozhledny zde nejsou vnímány jen jako technické památky se zajímavou historií, ale spíše jako svědkové putování autorů křížem krážem horami i časem. Vedle četných - a v mnoha případech dosud nepublikovaných informací - o jednotlivých vyhlídkových věžích, je kniha naplněna bohatou fotodokumentací i reprodukcemi dobových dokumentů.