Jaroslav Kovanda Ordre des livres

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové proměny vytváří organické a autentické prožívání člověka našeho věku. Kovandův básnický svět velmi specificky vyrůstá ze spojení vážného a humorného, z poetiky každodennosti, ale rovněž z jedinečné práce s dědictvím surrealismu, z neustálého experimentování imaginativního, slovního i formálního – nejde jen o reflexivní básně s bohatou obrazností, ale také o básně citlivě odposlechnuté či o tvůrčí práci s (rodinnými) deníky. Kniha je doprovozena Kovandovými malbami, jež dotváří celek autorova svérázného (zlínského a archlebovského) světa, na nějž se dívá se svou typickou nadsázkou. Jedním z cílů stávajícího výboru je zařadit tohoto básníka, prozaika a malíře do kánonu české poezie, kde je jeho právoplatné místo. Málokterým dílem české poezie prochází člověk svým vyměřeným časem osobním, rodinným i společenským tak intenzívně jako v básních Jaroslava Kovandy.

Dvojitý nelson doby tvou duši vejpůl zlomí... je motto dokumentárního románu, věnovaného autorově otci - zde Jaromíru Komínovi. Kromě úvodních kapitol z dětství v povodí Labe ocitáme se posléze v rozvíjejícím se Zlíně, kde se Komín setkává v internátních podmínkách s dalšími protagonisty knihy, skautíky Veldou, Stromkem, Achem, Tatyčkem, Lolkem a jejich rádcem Karlem Šustkem, a hlavně s neklidnou dobou; jak je pak tvaruje k obrazu svému. Jak se z jednoho stává protektorátní novinář-aktivista, z jiného partyzán, z dalšího komunista či pod obojí způsobou lavírující udavač. Jak někteří, pokud to jen trochu jde, snaží se zůstat čistí. Jak někteří, ačkoliv po válce donuceni změnit zaměstnání, i v nejrůznějších dělnických profesích neztrácejí nit a T. G. Masaryk u nich visí na zdi až do smrti.

Poesie sochaná, poesie sošná. Neobyčejná a vyzrálá sbírka malíře, sochaře, spisovatele – Jaroslava Kovandy.

Příběhy v komiksových stripech jsou prokládány básničkami, které starý muž spolu s Lilly při venčení sepisují, veršují o tom, co je ten den cestou potkalo. Jednou o slimákovi, jednou o pulcích v louži, o rudých třešních v korunách stromů nad hlavou nebo o rogalu letícím vysoko nad nimi a všechno naplno prožívají tady a teď. Při vší rozvernosti i hravé ironii básní, zaznívají v podtextu tóny o lásce k přírodě, o lidské neopakovatelnosti, o malých zázracích, které „s pomocí slov“ člověk denně prožívá.

Do Zlína právě přijíždí pestrobarevný vlak! Vlak, který přiváží Cirkus Bruno – třeba slona z Bombaje, opice v pyžamech, velbloudy, žirafy, krokodýly, šašky, ale i provazochodkyni a cvičenou blechu. Kdo by nesnil o tom, že se do takového cirkusu podívá… ale v této výpravné básni ho dokonce jeden nadšený kluk pomáhá stavět! Jaroslav Kovanda Cirkus Bruno vytvořil pro své žáky základní umělecké školy a generace dětí ho mnohokrát nadšeně malovaly (a dokonce i hrály!). Meander teď Cirkus Bruno přináší s hravými obrázky oblíbené Nikoly Hoření.

Sbírka básní o zvířátkách, přírodě a zajímavostech všedního života.

Kniha popisuje osud člověka, který své mládí prožil v období německé okupace a v poválečném tzv. lidově demokratickém období především ve Zlíně. Jedná se v podstatě jakousi zlínskou mozaiku, složenou nejen z běžné prózy, ale i z dobových materiálů.

Sbírka básní. Její součástí je poměrně rozsáhlý soubor Ruská spojka, složený z textů z autorových posledních pěti cest po Rusku. Závěrečná báseň je věnována Karlovi Havlíčkovi Borovskému.