Jiří Cajthaml Livres

Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou metodou. Pět oddílů hlavní, atlasové části publikace sleduje jednotlivá historická období: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny. Jednotlivé historické mapy provázejí odborné komentáře, publikace je doplněna dalšími grafickými pomůckami (reprodukcemi pramenů, grafy, tabulkami, kartogramy, počítačovými modely atd.).

Atlas je rozdělen do tří základních oddílů: Prostor, Čas a Společnost. Záměrně se vyhýbá prostému chronologickému přístupu, aby zachoval jedinečnost a aktuálnost témat charakteristických pro 20. století. Podtitul naznačuje výběrovost témat, protože toto století bylo obdobím, jehož události stále ovlivňují současnost a jsou součástí historické paměti. Některé významné poznatky nebylo možné zpracovat kartograficky, a to nejen kvůli nedostatku přesných topografických údajů, ale také kvůli jejich roztříštěnosti a koncentraci v určitých oblastech. Důležité byly otázky hierarchizace, kategorizace a generalizace údajů pro mapy malých měřítek. Hranice území a jejich proměny v čase představovaly další výzvu, zejména na syntetizujících mapách. Autorský tým byl omezen rozměry tištěného atlasu, což ovlivnilo měřítka map. Hlavní mapy byly doplněny výřezy a přehledovými mapami pro lepší čitelnost. Tematický obsah byl zpracován s důrazem na srozumitelnost pro uživatele. Atlas přináší kartograficky ztvárněné historické události, které oslovují odbornou i laickou veřejnost, a poskytuje pohled na dějinný vývoj v čase a prostoru prostřednictvím tištěných map, které nabízejí stabilitu oproti internetovým zdrojům.

Kartografické znázornění krajiny vycházející z Müllerových map, s reliéfem vyjádřeným bohatě prokreslenými kopečky, meandrujícími vodními toky a s nádhernou doprovodnou obrazovou výzdobou, hluboce zakořenilo v povědomí společnosti a stalo se symbolem pro (středo)evropskou barokní kartografii, jejíž díla zdobila sbírky a knihovny předních panovnických či šlechtických rodů i duchovenstva. Jan Kryštof Müller (1673–1721) je vnímán především jako tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními (parergy) podle návrhů Václava Vavřince Reinera. Osobnost Jana Kryštofa Müllera, zasazená do barokní Evropy, se však utvářela v rámci širokého společenského, hospodářského a vědeckého prostředí mnohem barvitěji a jeho význam je třeba chápat minimálně ve středoevropském kontextu. Müllerova tvorba se zapsala natrvalo do dějin vědy, zeměměřictví, geografie a kartografie. Jeho dílo je významnou součástí evropského kulturního dědictví, dokladem dobové tvorby map a jejich bohaté výtvarné výzdoby a stalo se symbolem pro „starou barokní mapu“, ve které se snoubí snaha o matematicky přesné zachycení prostoru, rozvinuté estetické cítění a řemeslná zručnost našich předků.

Monografie se zabývá komplexním výzkumem v oblasti využití starých map za použití moderních digitálních technologií. Kromě stručného popisu nejvýznamnějších starých map z našeho státního území se detailně věnuje Müllerově mapě Čech z roku 1720 a Müllerově mapě Moravy z roku 1712. Text knihy shrnuje veškeré poznatky související s analýzou starých map. Digitalizace, georeferencování, kartometrické výpočty i zpřístupnění map jsou dokumentovány praktickými výsledky a postupy použitými pro obě zmíněné Müllerovy mapy.