Bořek Žižlavský Livres

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, a pojďme být prvními, kdo prozkoumá kraj Slovácka podél Moravy. Pod hladinou řeky zahlédneme zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceného řekou před staletími. V blízkosti Jarošova nás dým vystupující z vegetace zavede k vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili nádherné zlaté a stříbrné šperky. Cesta od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště k Ostrohu a Veselí nad Moravou však nebude bezpečná, neboť před divokými Bočkajovci, kurucími a osmanskými Turky na rychlých koních není úniku. Osudovým se může stát i vlakové kupé, pokud v něm narazíme na proslulého lupiče a vraha Leciána. Raději se přidáme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří se vydávají na balkánské dobrodružství. Možná prožijeme velkou lásku, šťastnější než láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, nebo „galánečky z Ježova“, do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Po překonání Moravské Sahary si v Kyjově připijeme s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená, že „vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!“ To platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.

Knižní vydání původních textů a fotografií expedice Chřiby vycházelo postupně v pěti svazcích v letech 2003–2005. Autorský kolektiv vytvořili Michal Baščan, Pavel Bezděčka, Jiří Jilík a Bořek Žižlavský. Fotografie Bořek Žižlavský.

Průvodce po místech, kterých se ve druhé polovině třicátých let 20. století dotkla stavba dálnice, spojující Prahu s Podkarpatskou Rusí. Dálnice nebyla nikdy dokončena a pozůstatky této monstrózní stavby pomalu pohlcuje příroda Chřibů.

Čtvrtý díl svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady a tajemná místa popisují členové amatérské expedice. Autoři se věnují zvláštnostem a málo známým místům této středomoravské oblasti západně od Uherského Hradiště. Sledují zejména místní pověsti, ale i skutečné historické události a zaznamenávají i podrobnosti o lidových či sakrálních stavbách a jejich osudech. Všímají si přírody a jejích zvláštností, lidových zvyků, stop po zaniklých obcích i osamělých lidských sídlech a zabývají se i osobnostmi, které Chřiby prozkoumávaly a zasloužily se o tento obecně málo známý a opomíjený kraj. - Knihu doprovázejí velice kvalitní fotografie, z nichž některé (zejména starší) mají i dokumentární hodnotu.

Závěrečný svazek svérázného místopisu a zároveň průvodce pohořím Chřiby, jehož záhady zkoumají členové amatérské expedice. Jako základnu pro své cesty opět zvolili Buchlovice a odtud znovu vyrážejí do krajiny, která jim učarovala. Některá místa byla už popsána v předchozích svazcích, ale v jiných souvislostech; cílem výpravy ale je, stejně jako dříve, vypátrat a blíže poznat místa tajemná a záhadná a některé přírodní zvláštnosti. Text doprovázejí fotografie i několik plánků; historická fakta o jednotlivých místech doplňují krajové pověsti.

Publikace, která vyšla jako 7. svazek populární edice Chřiby záhadné a mytické, líčí příběh stupavských kamenů jako vyústění romantických teorií o velkomoravském Velehradě na vrcholcích Chřibů, vytvořených generací nadšenců v průběhu 19. století, zejména kněžími, jako byli P. Vavřinec Jugan, P. Vavřinec Sigmund anebo P. František Přikryl, kteří se pokoušeli archeologicky prokázat skutečné kořeny v kraji podnes živé cyrilometodějské tradice. Zaznamenány však jsou i hypotézy vyslovené dalšími laickými badateli (kupř. Jaroslav Zástěra, Bořivoj Minář, Jan Galatík, Pavel Zíbal) i profesionálními archeology (kupř. Vilém Hrubý, Zdeněk Klanica, Luděk Galuška). Autoři, oba z městečka na úpatí Chřibů, v knížce uveřejňují nejen již známá fakta, ale také celou řadu dosud nepublikovaných svědectví, která povyšují historický otazník na rozkošatělý příběh neutuchající lidské touhy přibližovat se pravdě. V tomto případě jde o příběh spletitý, ale o to víc vzrušující a dramatický.

Studánky ve Chřibech. Pokračování svazku Chřiby záhadné a mytické, svazek 8.

Historie hradu Buchlova a jeho nejbližšího okolí je bohatá a tak trochu i tajemná. Prostřednictvím této publikace se čtenář vydává po jejích stopách. Kniha o Buchlově vychází ve svém druhém vydání v poněkud upravené a o některé nové poznatky doplněné formě. Svým provedením (formátem, vnitřní úpravou a obálkou) je zařazena do již zavedené řady publikací Chřibů záhadných a mytických.

Čtvrtý , poslední díl publikace popisujícího skály a lomy ve zbylých oblastech Chřibů , které ještě nenavštívili. Osvětimanskem, Ježovskem, Medlovskem, Skalskem , Stříbrnickem provede autor , který přidává i dosud nenavštívené skály na Břestecku, Střílecku, Lískovecku a Roštínsku.