Pohádky a vypravovánky z Kladska, jejichž základ tvoří takové, v nichž vystupují zvířata, ale jsou mezi nimi i žertovná vyprávění, pověsti, démonologická podání.
Jaromír Jech Livres
27 août 1918 – 19 septembre 1992
Vládce hor, pán podzemí, tajemný mnich, zuřivý démon, poťouchlý jízlivec nebo ochránce chudých a spravedlivých? Monumentální souborná práce Krakonoš s podtitulem Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek je komentovaným literárním průvodcem, ale současně také čítankou obsahující pozoruhodné literární a významné folklorní texty o jedné z nejznámějších a nejpopulárnějších domácích mytických postav. Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století. Kniha se na základě komentovaných ukázek jednotlivých textů o Krakonošovi, napsaných či zachycených v průběhu pěti staletí, detailně zabývá původem, proměnami a vzájemným ovlivňováním příběhů na dané téma v českém, německém, polském a latinském prostředí. Jechův Krakonoš představuje dosud nejpodrobnější monografii věnovanou této ojedinělé postavě a zároveň jednu z našich nejrozsáhlejších folklorních monografií vůbec. Díky tomu může oslovit jak milovníky příběhů o Krakonošovi, tak čtenáře, kteří chtějí poznat širší kulturní kontext těchto vyprávění.
Sbírka pohádek, jež vycházejí z lidových pramenů a představují Krakonoše od vzniku jeho legendy.
Sbírka pohádek, jež vycházejí z lidových pramenů a představují Krakonoše od vzniku jeho legendy. Krakonoš – bytost majestátní, velebná, vznešená. Jak by ne, vždyť vous mu narostl až po pás a hlavou se takřka dotýká oblaků. Ta jako by ho poslouchala na slovo. Když se Krakonoš rozzlobí, přivolá hromy a blesky a s nimi sešle na zem lijavec. Nikdy se nestalo, aby nepomohl tam, kde bylo třeba. Ať už v nemoci, nebo v nouzi. Ano, známe ho. Ale víme toho o něm dost? Víme, co tropil jako malý kluk? Jak se Krakonoš dostal do Krkonoš? Proč se na Krakonoše nemá volat Rýbrcoule? A proč se jednou vydal nechtěně na cestu kolem celých Čech?
Tři královští synové se uchází o stejnou dívku, o které si dlouho mysleli, že je jejich vlastní sestra. Dívka a království bude patřit jen tomu, jenž přinese domů nejvzácnější věc.
Povídky, pohádky, pověsti, anekdotické příběhy a humorky lidových vypravěčů z východního Podkrkonoší navazují na I. díl lidových povídek z podhoří západního. Kubín je sebral v letech 1915-1916 a 1923, prvně je vydal v roce 1926. Jsou řazeny podle míst záznamů a podle jmen vypravěčů,komentář J. Jecha uvádí doplňkové charakteristiky Kubínových vypravěčů a přináší varianty některých záznamů i další záznamy po padesáti letech. Vydání v nové transkripci zpřístupňuje tuto cennou součást kulturního dědictví širokému okruhu čtenářů.
z úst lidu zapsal, [uspořádal, úvodní studii napsal a poznámkami doprovodil] Jaromír Jech
