Učebnice obecné psychologie předkládá výklad pojmů, teorií a metod nejzákladnějšího psychologického oboru. Vedle tradičních témat obecné psychologie, tedy především poznávacích, motivačních a emocionálních procesů, publikace obsahuje poměrně rozsáhlé kapitoly o vědomí a imaginaci, které se v podobných anglicky psaných učebnicích zpravidla neobjevují. Autorka dokázala, že obecná psychologie, považovaná většinou studentů za nezáživný předmět, je ve skutečnosti obor nesmírně zajímavý.
Dotisk v r. 2008 a 2010
Cílem knihy je oživit zájem o dílo profesora Karlovy univerzity Vladimíra Tardyho (1906-1987), prominentního českého psychologa 20. století. V první části je Tardyho životní příběh začleněn do kontextu dramatických společenských změn ve střední a východní Evropě, které se v bývalém Československu projevily dvěma vlnami politické represe. Další čtyři části jsou věnovány Tardyho odbornému přínosu v oblasti filosofie, psychologie osobnosti, dějin psychologie a grafologie, a to včetně ohlasů jeho práce. Autorky vycházely z Tardyho publikovaných i nepublikovaných studií, z jeho deníků, osobní korespondence, ze vzpomínek pamětníků i z nově zpřístupněných archivních materiálů. V příloze čtenář nalezne úplnou bibliografii Tardyho díla, včetně 130 recenzí, chronologický přehled významných událostí jeho života a rozhovor s docentem Karlem Balcarem, který byl Tardyho studentem i spolupracovníkem. Vychází v edici Paměť.
Vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití / Publikace podává systematický a čtivý výklad psychologických a fyziologických aspektů spánku, zaměřený na jeho funkce, stadia i nejběžnější poruchy, včetně přehledu metod jejich diagnostiky a psychoterapie. Autorka prezentuje nejnovější teorie spánku a snění, výsledky výzkumů spánkové deprivace či vybavování snů. Zabývá se různými druhy snových zážitků, možnostmi jejich interpretace a terapeutického využití. Zvláštní pozornost je věnována lucidnímu a dennímu snění.
Kniha je určena klinickým a poradenským psychologům, psychiatrům, antropologům a studentům těchto oborů, stejně jako širší veřejnosti, která se zajímá o psychologickou literaturu. Může pomoci při přípravě ke studiu psychologie.
Prof. PhDr. Alena Plháková, CSc., dříve působila jako klinická a poradenská psycholožka. V současnosti je členkou Katedry psychologie na FF UP v Olomouci, kde vyučuje obecnou psychologii, dějiny psychologie a úvod do psychoanalytických teorií. Zkoumá typy inteligence a tvořivosti, zabývá se možnostmi výkladu snů. Je mimo jiné autorkou knih Učebnice obecné psychologie (2004) a Dějiny psychologie (2006).
Oba autoři této práce jsou vědečtí pracovníci v oblasti psychologie. Z tohoto faktu vyplývá i forma, jakou při psaní volí - tedy forma studijního textu. Jejich práce je určena především obeznámeným čtenářům, zvláště studentům psychologie a příbuzných oborů. Autoři se snažili vyplnit mezeru, která u nás existuje v zahraniční odborné psychologické literatuře - proto svou práci založili na shrnutí poznatků amerických, britských a německých psychologů. Uvádějí a komentují výsledky jejich výzkumných prací a upozorňují i na vývoj v naší vědecké základně. Kniha je rozdělena na tři části: rozebírá problematiku temperamentu, inteligence a sebepojetí. Autoři hojně citují zahraniční psychologické kapacity a jejich přímým záměrem je seznámit čtenáře se zahraničními psychologickými školami, koncepcemi a výzkumy k dané problematice.
Nástin vývoje oboru psychologie v kontextu novodobé evropské filozofie, kdy pozornost je zaměřena na hlavní psychologické směry 19. a 20. století, a to včetně postmoderní psychologie. Kniha se skládá ze čtyř částí. První zachycuje vývoj psychologických idejí v kontextu novodobé evropské filozofie. Druhá část se zabývá vznikem psychologie jako samostatné vědy na přelomu 19. a 20. století. Třetí část seznamuje s hlavními směry psychologie 20. století. Čtvrtá část pak prezentuje u nás doposud nepříliš známé, ale stále aktuálnější téma postmoderní psychologie, ukazuje některé její trendy a směry. Na závěr nechybí ani věcný a jmenný rejstřík doplněný o seznam literatury. Autorka se snaží poukázat na proměnlivost psychologického vědění, která se odvíjí od závislosti na celkovém kulturním a dobovém kontextu, ale také na soukromém životě samotného tvůrce-psychologa. Proto v knize co nejvíce využívá primární prameny a citace, vyhýbá se sekundárním interpretacím a také stručně zmiňuje život a dílo významných osobností působících v oboru.
Autor čtenáře seznamuje s metodami psychodiagnostickými i humanisticko-psychologickými. Kniha se tak stává neocenitelnou příručkou pro všechny, kteří se o obor hlouběji zajímají.
