Román z valašské vesnice, vydaný po prvé v r. 1936, podává obraz nejkrutější bídy hmotné i mravní, v jaké se rodila za první světové války a vyrůstala v první republice generace mladých lidí, z jejichž lopotné práce bohatl hamižný sedlák. Děvečky Róza a Madléna, kterých lakotná hospodyně využívala jako tažných zvířat a nedopřála jim ani nejskromnějších radostí jejích mladého citového života, dozrávají k uvědomělému odporu proti nespravedlivému společenskému řádu.
