Olivier Bourdeaut, né au bord de l'océan Atlantique, a trouvé sa liberté de bonne heure lorsque le système éducatif traditionnel n'a pas saisi ses désirs d'apprentissage singuliers. En l'absence de télévision, son enfance fut remplie de lectures abondantes et de rêves illimités. Après une décennie passée à naviguer dans le monde imprévisible de l'immobilier et deux années supplémentaires à la tête d'une entreprise singulière, Bourdeaut, ayant exploré des rôles allant d'experts en plomb à des cueilleurs de fleurs de sel, a finalement poursuivi son ambition de toujours : écrire. Sa première œuvre publiée témoigne de cet élan créatif persistant.
Un petit garçon assiste à l'amour fou qui unit ses parents, un couple fantasque. Mais un jour, les excentricités de sa mère commencent à dépasser les limites de la raison. Son père décide de l'envoyer dans une clinique psychiatrique avant de revenir sur sa décision et de la kidnapper pour la cacher et la protéger. Prix du Roman des étudiants France Culture-Télérama 2016.
"Très improbable, cette amitié entre un paludier misanthrope, ex-Parisien installé près de Guérande, et un agent immobilier ambitieux, prêt à tout pour 'réussir'. Le premier mène une vie quasi monacale, déconnecté avec bonheur de toute technologie, tandis que le second gare avec fierté sa Porsche devant les boîtes de nuit. Liés à la fois par une promesse absurde et par une fascination réciproque, ils vont passer une semaine à tenter de s'apprivoiser, au cœur des marais salants."--Page 4 of cover.
Dokud se tančí, ještě není tak zle – tragikomický román, který se stal literární senzací nejen ve Francii.“ „Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce nikdy neříkal jedním jménem déle než dva dny po sobě. I když se jí některá jména omrzela dříve a jiná později, tenhle zvyk měla ráda.“ Příběh poněkud extravagantní rodiny vypráví chlapec, který objevil otcův deník, v němž zaznamenal, jak se bláznivě zamiloval do jeho matky. Do ženy milující tanec a zábavu, ale se sklony k šílenství. Humorný i dojemný příběh uchvátil nejprve Francii a nyní dobývá svět. „Otec mi vyprávěl, že než jsem se narodil, lovil mouchy, a lovil je harpunou.“ Tak začíná neuvěřitelné vyprávění o krajně neobvyklé rodině a jejím mazlíčkovi Mademoiselle Superfétatoire, což je exotický druh ptáka z čeledi jeřábovitých. V nepořádné domácnosti se často pořádají večírky, při nichž se pijí litry vína a flambují humři, zatímco rodiče hlavního protagonisty tančí na melancholickou píseň Niny Simoneové, nazvanou Mr. Bojangles. Ta prostupuje celým románem, jenž jinak líčí velký a tragický milostný příběh. Pětatřicetiletý Olivier Bourdeaut napsal svou knihu během sedmi týdnů poté, co v životě „ve všem ostatním selhal“, jak sám prohlásil. Z debutového románu dyslektického spisovatele se ve Francii stala taková senzace, že se jeho čtenáři nahlas smějí a pláčou v pařížském metru.