Rudolf Medek Livres

Po více než půl století se díky editorům Vladimíru Justlovi a Ivanu Medkovi vrací do české literatury básník Rudolf Medek. Narodil se 8. ledna 1890 v Hradci Králové a vystudoval učitelský ústav. Do roku 1914 působil jako preceptor v rodném kraji. V roce 1915 přešel jako důstojník rakouské armády na haličské frontě k Rusům a v roce 1916 se přihlásil do československých legií, kde získal mnoho vyznamenání, zejména za bitvu u Zborova v červenci 1917. V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem vojenské správy legií a v prosinci se vrátil do Prahy. V červnu 1920 začal budovat Památník odboje, později přejmenovaný na Památník národního osvobození, jehož ředitelem byl až do nacistické okupace v březnu 1939. V roce 1931 byl povýšen na generála. Jako spisovatel debutoval sbírkou Půlnoc bohů (1912) a následně vydal řadu dalších básnických sbírek a děl. Mezi jeho prozaickými a dramatickými díly vyniká legionářská pentalogie Ohnivý drak (1921) a další významné tituly jako drama Plukovník Švec (1928) a vzpomínková kniha Pouť do Československa (1929–34).

Kniha popisuje situaci v legionářské rotě po smrti plukovníka Švece a poslední měsíce na Dálném východě.

Román z války, páté vydání, poctěno I. cenou České Akademie. Legionářská epopeja Ruská armáda je v úplném rozkladu. Pokus o velkou ruskou ofensivu v červenci roku 1917 ztroskotal, Kerenský ztratil důvěru lidu a v Rusku se rozpoutává nová revoluce, prohlašující diktaturu proletariátu.Rusko uzavírá mír s Němci a našim legiím nastávají těžké časy. Jsou skutečně ostrovem ukázněnosti a pořádku v bouří,která se rozpoutala. Po vítězné bitvě u Bachmače, kde se po prvé po 300 letech bojují naše legie pod vlastními prapory a velením proti německé přesile, postupují k východu k sibiřské dráze (magistrále), chtějí se dostat k Vladivostoku a odtamtud do Francie k dalšímu boji proti odvěkému nepříteli.

Čtvrtá část románové pentalogie zachycuje osudy českých legionářů v době, která dozrávala k pádu rakousko-uherské monarchie. Líčí účinkování legií na severu (Zborov) a jejich probíjení na východ (Vladivostok).

Tato kniha básní představuje autorův výběr veršů napsaných v letech 1926–1936 a spojujících milostné motivy s oslavou českého venkova a jeho chaloupek a s náboženstvím a obratem ke svatému Václavu.

Verše a knihy básní, vzešlé před válkou. „Sedm let trvaly rozpaky, mám-li obnoviti rozebraná vydání této staré-mladé poesie. Byl jsem srdnatý i vůči svůdným nakladatelům. Poněvadž je tomu tedy právě sedm let (7), číslo osudové, podléhám svodu, jenž může býti nejen osudový, ale iosudný. Ale bude toto souborné veršové dílo snad ukazatelem cesty, po níž jsem šel. Myslím, že je v celku dobrým předobrazem pozdějšího vývoje. Vše smutné, nostalgické a zmatené, co patří k jinošství, až do té záliby v barvité smyslné řeči, v ladné a přísné formě, v pathosu i ve verbalistické metaforičnosti. Ale poslední verše z „Prstenu“, celá „Půlnoc bohů“ se svou hrdinskou thematikou.“ Titul soustřeďuje autorovu prvotinu z let 1908–1915, přináší – vedle básní tištěných z rukopisů či zveřejněných dosud pouze časopisecky (Moderní revue /1909, 1910, 1914, 1918/, sb. Zahrada Epikurova /1911/, Kalendář paní a dívek českých /1915/) – první dvě Medkovy sbírky: Půlnoc bohů (1912) a Prsten (1914). Písmem Bodoni vytiskli a v květnu 1927 vydali Müller a spol. v Turnově v 1500 výtiscích, z nichž 25 prodejných vytištěno na simili japanu číslováno a podepsáno autorem.

Verše intimní. Básně jsou věnovány místům v Česku (Bořitov) i ve světě (Aix-en-Provence, Bruggy), západu slunce či smrti; rozsáhlejší Návrat o šesti částech vypovídá o vztahu k Bohu.

První část románové pentalogie "Legionářská epopeja", kterou český autor, známý především svou beletristickou tvorbou o československých legiích, napsal a poprvé vydal roku 1921. Medková rozsáhlá románová kronika se především soustředila na to, aby podala obraz o tom, za jakých podmínek došlo k vytvoření nového československého státu. Podle autora se na jeho vzniku silně podílela i činnost legionářů, kterým věnuje ve svém díle nemalou pozornost. V této první části své pentalogie sleduje Medek hlavně okolnosti, jež měly vliv na vytvoření atmosféry před první světovou válkou i krátce po jejím vypuknutí. Všímá si například, jak se formují postoje proti rakousko-uherské monarchii. V tomto příběhu tyto nekompromisní názory zaujímá okruh přátel sdružených kolem pražského spisovatele Budecia nebo čeští bratři působící v Orlických horách.

Lyrická povídka, přibližující se básni v próze, vypráví o zločinu a neustálém vnitřním boji člověka s vlastní vinou.