Povedené dcerky
„ ,Babičku' máme, ale ,Maminka' nám schází,“ řekla jednou na gymnasiu profesorka pozdější autorce této knihy, a tak vznikl nápad oslavit maminku. Autorce se to však pro přemíru vlastních a sestřiných příhod tak docela nepovedlo, jak přiznává v doslovu knihy, a tak vznikl úsměvný románo „povedených dcerkách“ řídícího učitele na venkovské škole na Valašsku, o jejich drobných i velkých dobrodružstvích a uličnictvích, zachycující v dialozích valašské nářečí.
Gabra a Málinka - Povedené dcerky - 1. díl. Do povědomí čtenářů se Amálie Kutinová dostala především knihami o „Gabře a Málince“. Toto autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny, se můžeme dočíst v hned v šesti dílech „Gabry a Málinky“. Amálie Kutinová slavila se svými „dcerkami“ velký čtenářský úspěch a slaví ho dodnes, nebývá výjimkou, že čtenářka dřívějšího data narození se shání v knihovně „po té Gabře“, aby spolu s ní zavzpomínala na doby dávno minulé, ale přeci tak blízké a milé.
Gabra a Málinka ve městě – 2. díl. Do povědomí čtenářů se Amálie Kutinová dostala především knihami o „Gabře a Málince“. Toto autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny, se můžeme dočíst v hned v šesti dílech „Gabry a Málinky“.
Čtvrtý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o Gabře a Málince, nerozlučných sestrách z Valašska. Poprvé tato kniha vyšla v roce 1938, v novějších vydáních byla spojena s předchozím dílem (Gabra a Málinka se učí latinsky), na který těsně navazuje. Stejně jako ostatní díly série je i tento založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, není však psán ich-formou a zachycuje i situace, u kterých Málinka nebyla osobně přítomna. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav. Dospělí příbuzní Gabry a Málinky sice mluví také spisovnou češtinou, obě dívky však hovoří valašským nářečím. Zvláštností tohoto dílu pak je, že většina vedlejších postav mluví nářečím kopaničářským, protože se příběh tentokrát odehrává převážně na Moravských Kopanicích. Právě Moravské Kopanice jsou onou „čarovnou zemí“ v názvu knihy. Autorka je popisuje velmi malebně, s důrazem na přírodu, místní zvyky, kroje a nářečí, čímž předznamenává svoji pozdější orientaci na zaznamenávání lidového folklóru, kterým se začala výrazněji zabývat v době, kdy jí byla ze strany komunistického režimu pozastavena spisovatelská činnost.
Kniha vypráví o tom, co sestry Gabra a Málinka Tauberovy prožívaly během sekundy (druhého školního roku) na Dívčím reálném gymnasiu ve Valašském Meziříčí. Název knihy poukazuje na latinu, kterou se od sekundy začaly učit. Děj se k tomuto školnímu předmětu často vrací, protože s ním měla Gabra neustálé problémy kvůli svému lajdáctví, opisování a vyrušování v hodinách, což bylo zdrojem mnoha veselých historek. Dalším školním předmětem, o kterém se v knize obšírněji vypráví, je čeština (kvůli problémům, které měly sestry při psaní kompozicí). Kniha nevypráví jen o škole, ale také o příhodách děvčat ve volném čase...
Pátý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Vrátily se z prázdnin, které prožily na Kopaninách, v Čarovné zemi, a už to nejsou holčičky, které si hrály u Járku. Už jsou z nich slečny.
Šestý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela.
Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnická dívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Dokáže tato prostá, ale morálně silná žena odpustit manželovi jeho nevěru i hrubost a za těžkých životních okolností stát pevně při něm
Pověsti historické, o původu místních jmen, o pokladech, zbojnících apod. Spouautorem této knihy pověstí je Františkův bratr, Richard Jura
