Jaromír Jindra Livres

Bílý myšák Mišulín uprchne z laboratoře do světa, který je pro něho plný tajemství. V jednom lese se potká se šedou myškou Couralkou, kterou mu ale vzápětí unese zlý čaroděj Myšimor. Mišulín, kterému není Couralčin osud lhostejný, se vydává na dobrodružnou cestu na kouzelníkův hrad, aby ji osvobodil. Netuší, kde ji hledat, nemá dokonce ani představu, jaké překážky mu čaroděj nachystá do cesty. Svede proto boj s velikým slonem, sovou a také s největším nepřítelem myší – kočkou. Navíc ale musí uniknout z vězení holčičky Milušky. Při svém putování také poznává sílu nezištného přátelství obyvatel lesů a luk – vydry, svatojánského broučka nebo lučního koníka Hoply a také větru, který mu dopomůže dostat se až do Myšimorova hradu. Podaří se bílému myšákovi překonat všechny nástrahy, které mu nachystal zlý čaroděj a zvítězit v přímém boji s ním?

1. vydání Rozsáhlý rozhovor Elišky Jindrové s astrologem Antonínem Baudyšem o astrologii, politice, morálce i víře. Druhou částí knihy je studie Jaromíra Jindry o renesančním astronomovi a astrologovi Janu Keplerovi, k němuž autoři Antonína Baudyše přirovnávají.

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909-1914. Děj je totiž oživen osudy mnoha skutečných i fiktivních postav a postaviček, provázejících čtenáře šesti díly této série. V jejím čtvrtém dílu, nazvaném podle jednoho z příběhů Láska až za hrob, řeší dvorní rada Vyroubal a trojice policejních inspektorů nejen zločiny, ale i úsměvné či vážnější situace, jež přináší každodenní život města. Nadále také sledujeme milostné problémy sympatického nejmladšího inspektora Mlejnka. To vše se odehrává na pozadí soudobých událostí v rakousko-uherské monarchii roku 1912.

Budějovice a jejich malebné okolí v prvních letech druhé poloviny 17. století jsou dějištěm posledního z šesti napínavých soudních případů, zaznamenaných katem Francim. Opět se tu setkáme s městským písařem a budoucím soudcem Petroniem, s budějovickým purkmistrem Kudrnou, jeho půvabnou dcerou Filomenou a s dalšími známými, ale také novými postavami, aktéry děje, jenž se otevírá zásadní otázkou: Je správné prozradit zpovědní tajemství, jde-li o záchranu lidského života? Hrad Maškovec brzy vydá hrůznou odpověď. Podezřelých ze smrti dámy s erbem je víc a pravdu by měl zjistit kat, který ale v Budějovicích najednou chybí…

Na zasedání budějovické městské rady pod vedením váženého purkmistra Floriána Kudrny se mělo toho dne jednat o rozšíření staré budovy radnice zakoupením vedlejšího měšťanského domu. Ne všichni radní ale s takovým nápadem souhlasili, schylovalo se k velké hádce, kterou však náhle přerušil přízrak umrlce, mířícího s nožem v ruce k purkmistrovu stolu. Nastává strašlivý zmatek a na zemi se ocitne v krvi oběť muže skrývajícího tvář pod maskou. Duchapřítomnost si zachová jen písař Petronius, který útočníka zastaví a pronásleduje. V jedné z uliček pak městská stráž objeví Petronia sklánějícího se nad mrtvolou, která svírá v ruce děsivou masku. Je Petronius jejím vrahem? Z jakého důvodu ho tedy purkmistr ponechal na svobodě? To už ale přibývají další přepadení a mrtví. Město začíná ovládat strach…

Ojediněle pojatá monografie Českých Velenic je syntetickým dílem, propojujícím dějiny města s historií regionu i českého státu, navíc s ohledem na společnou minulost s rakouským Gmündem. Autoři dali vzniknout knize, která je mimořádná právě svým komplexním pohledem, díky kterému jsou České Velenice neoddělitelnou součástí celoevropského dějinného vývoje. České Velenice tak vůbec poprvé ve své existenci dostaly knihu, která zpracovává historii města v záběru delším než jeden tisíc let - od roku cca 800 do roku 1989. Kniha je doplněna množstvím autentických dokumentů a fotografií. Na závěr jsou zařazeny vzpomínky některých rodáků, mj. také Adolfa Borna.

Tajuplná krajina jižních Čech v první polovině sedmnáctého století, města Třeboň a České Budějovice s přilehlými vesnicemi i samotami jsou dějištěm vyprávění o lidech, kteří se v rozhodujícím okamžiku svého života ocitli pod klenbou temné mučírny budějovické radnice. Spravedlivě i nespravedlivě obvinění, jejich žalobci, soudci a kat se svým mladým pacholkem. Právě ten začal zapisovat své vzpomínky na průběh soudních případů, ať šlo o zločiny bývalého vojenského bubeníka a zběha Lukáška či o záchranu dvou krasavic, nevinné Klárky, obviněné z travičství, a kovářovy manželky Magdaleny, která se rozhodla pomstít krutou smrt svého muže. Také osudy a charaktery dalších postav poznamenala třicetiletá válka, autor však vychází ze zásady, že všichni tito lidé – bez ohledu na dobu, v níž žili – dokázali milovat, nenávidět, myslet i snít podobně jako my dnes.

Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon. Současně se zemí toulá záhadný prorok, jehož slova o brzkém konci světa si lidé vykládají tak, že je zbytečné všechno, co konají, a smysl má jen pokání. „Prorok“ je nabádá, aby opouštěli svou práci a opakovali jeho slova o všeobecném zmaru všude, kam přijdou. Z císařova pověření se po stopách vraždící stvůry i tajemného kazatele vydává Matouš Rozoumek. Podaří se mu odhalit příšeru i zvěstovatele temných časů?

Děj nejnovějšího příběhu z úspěšného cyklu Vzpomínek budějovického kata umístil autor do roku 1645, do časů konce třicetileté války, která naštěstí do osudů obyvatel malebného jihočeského města nezasáhla. Lidé jsou tu však přesto vyděšeni násilnou smrtí. Na smetišti za městskými hradbami se objevila pohozená mrtvola muže bez šatů a bez tváře. Zdá se nemožné najít pachatele hrůzného činu, když nikdo neví, kdo je obětí. Jakou úlohu tu sehrál potulný astrolog z Benátek, který se teprve přednedávnem na čas usadil v Budějovicích a náhle zmizel? Po stopách zločinu se kromě soudce Kleineschnitzela vydává také písař Petronius, každý však se zcela jinými závěry. Kdo z nich je blíže pravdě? Ve vězení se nakonec ocitla i „krásná čarodějka“, bylinkářka Bohunka. Má být vynesen tvrdý rozsudek, jenže překvapení na sebe nenechá dlouho čekat…

Kniha povídek, ve kterých se vzájemně prolíná skutečnost s fikcí, má jako společný motiv naplněné věštby. Setkáte se zde například s římským císařem, který je přesvědčen, že věštba, která neexistuje, nemůže být naplněna a proto nechává zničit Sibylské knihy; s husity, vyrovnávajícími se se skutečností, že konec světa, předpovězený jejich kněžími, nenastal; s těžce nemocným Albrechtem z Valdštejna, který ví o zradě a přesto jí nečelí jen proto, že chce zemřít a tím beze zbytku naplnit horoskop Jana Keplera; s jasnovidcem Nostradamem, jenž příliš pozdě poznává, že jeho předpovědi díky zašifrování postrádají smysl...