Ivana Jonáková Livres

Objevná celobarevná obrazová knížka autorek Hany Klínkové, Marie Rakušanové a Ivany Jonákové přináší vyvážené informace o „šumavské tvorbě“ dvou výjimečných umělců – Alfreda Kubina a Josefa Váchala. V úvodní studii se Hana Klínková zaměřuje na osudové propojení Kubina a Váchala se Šumavou, přičemž i přes vzájemný respekt se osobně neznali. Oba umělci čerpali z podobných zdrojů jako obraznost, fantastika a mystika, přičemž Šumava měla zásadní vliv na jejich výtvarnou tvorbu. Marie Rakušanová se ve stati „Vzrušený klid“ Alfreda Kubina věnuje jeho zájmu o české umění a shrnuje stav kubinovského kunsthistorického bádání. Ivana Jonáková uzavírá publikaci příspěvkem o Váchalových krajinách, zdůrazňující jeho vztah k přírodě a vlivy, které formovaly jeho umění. Autorky nově zhodnotily rozsáhlý pramenný materiál, což přináší zajímavé detaily z osobního života obou umělců. Publikace je atraktivně zpracována s více než 150 barevnými reprodukcemi, z nichž dvě třetiny jsou v celostránkovém formátu. Závěr knihy obsahuje životopisné přehledy a dokumentární snímky protagonistů.

Katalog výstavy, která se konala v Západočeské galerii v Plzni.

Ve dvacátých letech se s humoristickými kresbami Huga Boettingera podepisovanými pseudonymem Dr. Desiderius často setkávali čtenáři Lidových novin, Prager Presse, Světozoru a řady dalších periodik. Kresby byly také vydány v několika albech. Jeho výstavy v Praze i v menších městech budily pravidelně velký zájem publika i tisku a jeho veselá dílka se na výstavách také velmi rychle prodávala. Roku 1923 při příležitosti Boettingerovy výstavy v Topičově salonu v Praze, na niž se doslova stály fronty, konstatoval kritik Václav Nebeský, že „není snad této chvíle druhého českého malíře, který těšil by se větší oblibě v kruzích nejširších, nad karikaturistu Hugo Boettingera“. Žádný z teoretiků umění, kteří se osobou Huga Boettingera zabývali, se nemohl nepodivit nad tím, jak se může v jedné osobě skrývat pohotový kreslíř, který bystře glosuje a ironizuje veškeré dění kolem sebe, a zároveň malíř poněkud zpátečnických idylických krajin zaplněných snícími dívkami. Boettinger měl totiž v té době již za sebou také dvacet let malířské kariéry. Patřil k secesní generaci a v prvním desetiletí 20. století se jevil jako slibný talent, aktivně se účastnil výstav doma i v zahraničí a kritikou byl dobře hodnocen. Proměny, kterými prošlo umění v následujících letech, Boettinger sledoval skepticky a s nepochopením. Většinou se moderní umělecké směry stávaly jen předmětem vtipu některé z jeho veselých kreseb. Po roce 1918 se jeho původně soukromá záliba v komických portrétech známých, pozorovací talent a vrozené vtipálkovství spojily v novinových a časopiseckých kresbách, v nichž našel nové pole působnosti. Jimi se proslavil jako humoristický kreslíř Dr. Desiderius. Pro české výtvarné umění má význam jako jeden z prvních profesionálních novinových kreslířů, který dokázal velmi živě zachytit portréty osobností utvářejících politické a kulturní dějiny Československa od jeho založení a zároveň prostřednictvím kreslených vtipů komentovat aktuální společenské dění.

Katalog k výstavě. Publikaci vydala Západočeská galerie v Plzni v roce 2012 při příležitosti stejnojmenné výstavy. Obsahuje tři kapitoly věnované přátelství Josefa Váchala a Josefa Hodka, které začalo roku 1912, kdy mladý učitel Hodek požádal mistra Váchala, zda by ho přijal za žáka a naučil ho techniku dřevorytu. Publikace zachycuje příběh přátelství trvajícího 57 let, doložený řadou fotografií, vzpomínek obou autorů a obsáhlé korespondence. Mapuje vývoj grafické tvorby Josefa Hodka od počátků ovlivněných silně Váchalem, až k nalezení vlastního výrazu koncem 20. let, a líčí také dějiny „Trojrámu“, společného edičního podniku Hodka, Váchala a moravského spisovatele a bibliofila Bedřicha M. Beneše. Kniha je doprovázena řadou reprodukcí především grafických cyklů, ilustrací a exlibris Josefa Hodka, dosud nepublikovaných obrazů a kreseb Josefa Váchala a dokumentárních fotografií.