Hanuš Jelínek Ordre des livres (chronologique)

Román francouzského romanopisce, známý u nás pod názvem Kartouza parmská, zachycuje příběh mladého šlechtického napoleonského nadšence, který se účastnil bitvy u Waterloo a dále se pak snaží žít na parmském dvoře, v politicky dusném ovzduší, jež nepřeje svobodomyslným názorům a v němž bují intriky a patolízalství. Hrdina, který hledá východisko z tohoto krizového prostředí v ctižádosti, aktivitě a lásce, se však záhy dostává do konfliktu s vládnoucí společností, je uvězněn a nakonec hledá záchranu v odchodu do prostředí kartuziánského kláštera...

H. Jelínek byl jednou z nejzajímavějších postav české literatury první poloviny 20. století. Vedle organizátorských schopností, esejistické tvorby a ne moc zdařilé básnické tvorby se do české literatury zapsal jako jeden z nejlepších překladatelů děl francouzských autorů. Tato kniha přináší kritické vydání Jelínkových básnických překladů, včetně předtím nepublikovaných, dále obsáhlou studii o Jelínkově překladatelském díle a úplnou bibliografii. Obsahuje: Charles Baudelaire: Malé básně v próze; Zpěvy sladké Francie; Nové zpěvy sladké Francie; Povídka o Aucassinovi a Nicolettě; Starofrancouzské zpěvy milostné i rozmarné; Má Francie; Ostatní překlady. - Předmluva Jaroslav Fryčer. Soupis překladů H. Jelínka sest. Vladimír Stupka.

Ve městě Beaucaire žije mladý princ Auscassin a také Nicoletta, která jako malá bylo koupena od Saracénů a nyní žila u jednoho hraběte, který ji přijal za svou. Ti se do sebe zamilují, ale otec Aucassina mu zakazuje se s ní stýkat. Povolá si hraběte, u kterého Nicoletta žije a nařídí mu, aby ji odvezl pryč z města. Kdyby ji jen jedenkrát zahlédl, dal by jí upálit a s hrabětem by to taky nedopadlo dobře. Hrabě ale neuposlechne a zavře ji v nejvyšším pokoji svého sídla. Jednoho večera se jí podaří uniknout a nalezne Aucassina v žaláři, kam ho nechal zavřít jeho otec, aby na Nicolettu zapomněl...

Domnělé autentické milostné dopisy ze 17. století, dopisy portugalské jeptišky Marianny Alcoforadové francouzskému šlechtici de Chamillymu. Teprve nyní na základě (zahraničních) odborných studií bylo objeveno, že jde o umělecké dílo francouzského autora (1628-1685), podílejícího se významně na politickém, společenském a kulturním životě doby Ludvíka XIV.

Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Kniha je rozdělena na 2 části: Zpěvy sladké Francie, Nové zpěvy sladké Francie.

Z obsahu : Povídka o Aristotelovi Povídka o zpěváčkovi a sv. Petru O dvou milencích Rozpůlená houně Legenda o sv. Anně Eliduk O chytré kmotře Legenda Mariánská O třech rytířích a lněné kytli Oslův testament O krásné Isabele Verše upravené autorem do podoby Krásné literatury.

Směšnohrdinská poema zachycující básníkovu operaci hrtanu; náležité lékářské procedury jsou komentovány ve verších vysokého kulturního rozhledu, s četnými odkazy ke starověké kultuře, křesťanství a dobové společenskopolitické situaci.

Směšnohrdinská poema zachycující básníkovu operaci hrtanu; náležité lékářské procedury jsou komentovány ve verších vysokého kulturního rozhledu, s četnými odkazy ke starověké kultuře, křesťanství a dobové společenskopolitické situaci.

Děj tohoto válečného románu se odehrává na francouzsko-německé frontě během první světové války. Není zde žádný hlavní hrdina, všichni vojáci jsou vlastně hrdiny. Kniha má 24 kapitol, které na sebe nijak nenavazují a popisují každá jinou situaci. Barbusse tímto dílem naturalisticky popsal události první světové války a hrdinské činy vojáků, děj tu není nijak důležitý.

Studie z dějin sensibility v literatuře francouzské

Set in a modern, urban Paris, the prose pieces in this volume constitute a further exploration of the terrain Baudelaire had covered in his verse masterpiece, The Flowers of Evil : the city and its squalor and inequalities, the pressures of time and mortality, and the liberation provided by the sensual delights of intoxication, art, and women. Published posthumously in 1869, Paris Spleen was a landmark publication in the development of the genre of prose poetry—a format which Baudelaire saw as particularly suited for expressing the feelings of uncertainty, flux, and freedom of his age—and one of the founding texts of literary modernism.