Autoři podrobují kritice teorie, které zdůrazňují zvláštnosti revolučního hnutí ve vyspělých kapitalistických zemích a odmítají historickou zkušenost VŘSR a reálného socialismu. Snaží se ukázat, jaká má být revolučnípolitika komunistických stran kapitalistických zemí, co ji spojujes historickou zkušeností minulosti a objasnit její vztah k praxi reálného socialismu a národně osvobozeneckého hnutí.
