Podtitul: Král Slunce: velký panovník z rodu Bourbonů Životní osudy francouzského panovníka Ludvíka XIV. Podrobný životopis jednoho z největších francouzských králů, za jehož vlády dosáhla Francie velkého rozkvětu a lesku. Autor velmi pečlivě sleduje osudy Ludvíka XIV. již od jeho narození. Rozsáhlá část je věnována jeho vztahu k umění. Nechybí ani nástin situace po jeho smrti. Publikace obsahuje podrobný rejstřík i soupis použité literatury.
Po celé Evropě jsou rozeseta posvátná místa, navštěvovaná každoročně tisíci poutníků. Stovka z nich, od těch nejnavštěvovanějších po ta, která byla v důsledku historických zvratů téměř zapomenuta, se zde představuje slovem i obrazem. Na 255 vyobrazeních v knize ožívají místa uctívaná od sklonku antiky přes poutní cíle středověku až po velká poutní centra moderní doby, jako jsou Lurdy nebo Fatima. Od 3. století po Kr. táhnou poutníci napříč zeměmi. Nejdříve jejich zástupy navštěvují posvátná místa spjatá s životem, působením a umučením Krista a apoštolů v Palestině a v Římě, záhy přibývají početné pouti k hrobům mučedníků a světců. Neméně starobylé jsou pouti k místům nebeských zjevení archanděla Michaela či Panny Marie. V 10. a 11. století začínají i poutě k významným relikviím - ostatkům světců nebo předmětům, které svatému za jeho života patřily. V průběhu středověku se cílem poutí stále častěji stávají i milostné obrazy a sochy, nejčastěji vyobrazení Panny Marie. V různých místech se objevují zvláštní, někdy až bizarní projevy zbožnosti; mnohde poutníci tyto tradiční zvyky zachovávají dodnes. Na posvátných místech vznikají majestátní stavby kostelů. Na jejich výstavbě se svými dary často podílejí panovníci a představitelé nejbohatších rodů, výzdoba je dílem nejvýznamnějších umělců své doby. Proto mnohá poutní místa dnes lákají nejen zástupy věřících, ale i milovníky umění.
Nad celou Evropou se klene oblouk slavných katedrál - od Canterbury přes Chartres po Batalhu, od Countances přes Kolín nad Rýnem ař do Prahy. Stovka katedrál, hojně navštěvovaných, ale i skrytých klenotů, se zde představuje slovem i obrazem. Na 268 vyobrazeních, z toho 143 barevných, ožívá období sahající od raného středověku přes vrcholně románskou a vrcholně gotickou epochu až k pitoreskním pozdním formám iberského stavebního umění. Půdorysy a architektonické skici umožňují nahlédnout do struktury staveb. Detaily nádherných oken se střídají s dvoustránkovými celkovými pohledy. Románská architektura nám zanechala skvělá svědectví - jejich příkladem budiž Vézelay. Příznačné pro ně bylo to, že tíhu klenby nesly silné zdi. Následkem toho nebylo možno postavit příliš vysoké klenby ani prolomit velká okna. Teprve vynález křížové žebrové klenby a opěrného systému umožnil stavět vzdušné a členité gotické stavby. Klenební pole středních lodí rostla až do výše 37 metrů. Lancetová a sdružená okna vyvolávala nádherné světelné efekty. Úchvatné tváře výrazných soch svědčily o jistotě, že Kristus přijde, aby soudil svět, živé i mrtvé. Měla být prokázána slabost kacířských učení, aby zbloudilí věřící byli přivedeni zpět na cestu pravou. A tak tvořily katedrály v průběhu staletí ostrovy v moři náboženských nepokojů a pochybností. Ještě stále nabízejí lidstvu nádherný, útěšný obraz a připomínají nám ducha a důstojnost minulých dob.