První obecně přístupná publikace v naší literatuře objasňuje, pokud kusé prameny dovolí, existenci Etrusků, zapomenutou a znovu objevenou, jejich velmocenské postavení, rozsah jejich říše, původ obestřený tajemstvím, problémy řeči a písma, základy moci i příčiny pádu, život ve městech a na vesnici a posléze výtvarné umění. Početné obrazové přílohy dotvářejí výklad.
Dans sa retraite de Capreae, il imagina même d'installer un local garni de bancs pour des obscénités secrètes ; la, des troupes de jeunes filles et de jeunes débauchés rassemblés de toutes parts formant une triple chaîne, se prostituaient entre eux en sa présence, pour ranimer par ce spectacle ses désirs éteints. Il orna des chambres placées en différents endroits d'images et de statuettes reproduisant les tableaux et les sculptures les plus lascives... pour que chaque figurant trouvât toujours le modèle des postures qu'il ordonnait de prendre... On lui prête des turpitudes encore plus infâmes, et telles qu'on ose à peine les décrire ou les entendre exposer (Vie de Tibère).
Římské dějiny II - Občanské války. Alexendrijský Řek Appiános, narozený na sklonku 1. století našeho letopočtu, vylíčil nejen vznik římského impéria a jeho rozpínavost, nýbrž i dějiny římských občanských válek. V pěti knihách, které jim věnoval, sleduje dlouhou a téměř nepřetržitou řadu sociálních a politických konfliktů od poslední třetiny 2. století př. n. l. až do roku 35 n.l. Hnutí bratří Gracchů, kteří své reformy zaplatili životem, válka se spojenci, politické vyrovnání mariovců a sullovců, vzpoura otroků vedených Spartakem - to jsou úseky z římských dějin, o ncihž Appiános pojednává podrobně i se zaujetím v první knize. Dále pokračuje scénami z bojů mezi Caesarem a Pompeiem, Caesarovým vítězstvím i jeho vraždou. Ještě větší napětí vkládá do vyprávění o marném zápase Bruta a Cassia za republikánskou svobodu. Nečekané zvraty provázejí stejně nečekaný a energický vstup devatenáctiletého Octaviana, Caesarova adoptivního syna a pozdějšího císaře Augusta, do neklidného politického života po Caesarově smrti... Ve svém díle se Appiános zaměřuje na významné politické osobnosti - v souladu se starověkou koncepcí historie je totiž povaužje za hlavní činitele dějin - a přibližuje čtenáři jejich velikost nebo malost, odhaluje příčiny a souvislosti jejich vítězství i proher, klade závažné otázky a snaží se nalézt a nalézá zajímavé, i když mnohdy velmi subjektivní odpovědi.
