Petr Mareček Livres

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. Na více než sedmi stech stranách předkládá doc. Dr. Petr Mareček, Th.D., výklad Lukášova evangelia, které je svým rozsahem nejdelší knihou Nového zákona. Lukášovo evangelium je napsáno kultivovanou řečtinou a k jeho hlavním teologickým tématům náleží schéma zaslíbení a naplnění. Charakteristická je také snaha o věcnou a výrazovou přesnost. Podle Lukáše je tento příběh významný, ústřední okamžik lidských dějin, na kterém závisí spása světa. Proto jako jediný z evangelistů klade děj do spojitosti s osobami, obdobími, institucemi a světovou historií, a to jak s římským, tak palestinským světem. Lukášovo evangelium můžeme označit za "evangelium radosti", jelikož z něj zřejmě nejvýrazněji ze všech novozákonních knih zaznívá, že "evagelium" znamená skutečně "radostnou zvěst". V Lukášově pojetí se dobrá zpráva neomezuje jen na Ježíšovo veřejné působení, ale začíná již jeho narozením.

Tato publikace se zabývá biblickými texty, které se týkají aktualizace či obnovy smlouvy vyvoleného lidu s Bohem Izraele, případně smlouvy nové. Konkrétně jde o texty deuteronomistické tradice a starozákonních proroctví, které tváří v tvář exilu, katastrofě interpretované jako selhání sinajské smlouvy, doufají v obnovu, dokonce ve smlouvu, jejíž kvalitativní rozměr by překonal smlouvu starou; dále jsou to texty novozákonní, které vykládají tato proroctví v jiném historickém kontextu a především se zaměřením christologickým. Pozornost je věnována též hledání „teologického klíče“, tedy důvodu naděje, ze které texty o nové či obnovené smlouvě vyrůstají.

Tato studie nabízí výklad závěrečných kapitol čtyř kanonických evangelií (Mt 27,62-28,20; Mk 16 Mk 16,1-8[9-20]; Lk 24,1-53; Jan 20,1-21,25), které obsahují velikonoční vyprávění. Kniha je rozdělena do čtyř částí, které vykazují stejné uspořádání. Každá část je věnována vyprávění o Ježíšově vzkříšení v jednom kanonickém evangeliu. Úvodní kapitola každé části poskytuje základní informace o daném evangeliu, tj. seznamuje s okolnostmi jeho vzniku a s jeho hlavními literárními a teologickými charakteristikami. Následující kapitoly v každé části nabízí exegezi jednotlivých perikop velikonočních vyprávění v evangeliích. Každá perikopa je nejprve projednána z hlediska textové kritiky. Pak je nabídnuto strukturální uspořádání textu.

List Efesanům se těší nejen mezi biblisty, ale rovněž mezi čtenáři Nového zákona trvalému zájmu. Tento list, jehož hlavním námětem je téma církve, zásadním způsobem ovlivnil křesťanské myšlení a spiritualitu. Verše Ef 2,11-22, na které je v této práci zaměřena pozornost, jsou pokládány nejen za téma listu, ale rovněž jsou spatřovány jako střed celé jeho teologické argumentace. Základním námětem úryvku Ef 2,11-22 je církev - společenství Božího lidu, které je tvořeno jak z židů, tak pohanů a které se nachází v trvalém vztahu k Ježíši Kristu, jenž je ustanovil a v něm působí.

Brožura s mešními texty a zpěvy pro kněze a lid. Na úvod životopis Jana Sarkandra, jehož tělesné pozůstatky jsou uloženy v olomouckém dómě, ale část jeho pozůstatků se nachází v kostele sv.Michala a jinde. Rovněž je v knize životopis paní Zdislavy, která žila v 13. století roku 1252 v mladém věku jako světice, a dle českého kronikáře tzv. Dalimila zachránila několik těžce nemocných a vrátila je zpátky do života.

List Jakubův, který byl v dějinách církve všeobecně přehlížen, je z mnoha hledisek unikátním spisem v rámci Nového zákona. Obsahuje celou řadu vyjádření, která připomínají Ježíšova slova. Nenalezneme v něm sice výslovné úvahy o utrpení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista, tj. výpovědi o zvěsti spásy, avšak z hlediska projednávání sociálně etické nauky jej můžeme považovat za velmi významné a naprosto aktuální dílo. Jakubův list poskytuje instrukce k praktickému uchování víry, moudrému životu a solidární etice.