Vojen Ložek Ordre des livres (chronologique)

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny „ikony“ české a moravské národní identity – Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu – je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami.

Uprostřed hustě zalidněných středních Čech leží pohoří, které se podobá Šumavě. Posledních skoro sto let jej kromě vojáků a lesníků navštívilo jen pár lidí. Na jeho okrajích se zvedají tři bájné vrchy pokryté pravěkými pevnostmi a možná i svatyněmi - Plešivec s mnoha nálezy bronzových pokladů, Žďár nad ložisky železných rud a zlatonosný Třemšín. Kraj, který je pod vládou železa, zlata i bronzu, se lesní opuštěností podobá dávnému keltskému Boiohemu. Je to kraj uhlířů, pytláků a dalších lidí a bytostí lesa. Na jaře zde rozkvétají louky plné modrých kosatců, na podzim se skály pokryté buky a duby barví do žluta a suťová pole pokrývá rajská zahrada mechů a lišejníků. A přece je v těchto krásných skalnatinách a šedavých horizontech něco studeného a skoro nepřátelského - snad stíny bojovníků, dýmy milířů, strašidelné pověsti o lesních démonech či odlesk hornické a cvočkařské bídy. Tato kniha pojednává o významu Středních Brd z pohledu skal, stromů i samotného člověka, který v těchto místech nikdy nedokázal založit trvalé sídlo. Les zde dosud vládne a určuje hudbu pramenů i šum podzemních vod. Střední Brdy se opět otevírají lidem a je třeba toho využít, protože čas se nikdy nevrací a zde to platí dvojnásob.

Náš přední a světově proslulý badatel RNDr. Vojen Ložek, DrSc.se v této knize věnuje dokladům, které máme z nejmladší geologické minulosti a možnostmi jejich poznání. Ukazuje, jaký odkaz minulosti nacházíme při studiu určitých prvků přírody. Probírá pojmy biodiverzita a geodiverzita z pohledu jejich vztahů. Jaký význam má rozmanitost neživé přírody na pestrost života? Uvádí charakteristiky ekofenoménů v krajině. Věnuje se svědectví, jaké nám podávají půdy, říční nivy a mokřady a jejich vývoj, opomíjené svahoviny atp. Velká pozornost je věnována středoevropskému bezlesí. V šesti kapitolách autor sleduje historii lesa a bezlesí v kvartéru, dokladům jejich rozšíření, vývoji, rozšíření přirozeného bezlesí v ČR a SR a jeho osudy v dnešní době. V závěrečných úvahách autor charakterizuje historii zásahů člověka do přírody a krajiny a jaké poučení z minulosti máme pro dnešek.

Tato kniha vznikla sloučením, přepracováním a doplněním dvou předešlých knih věnovaných středočeské krajině - Střední Čechy a Vstoupit do krajiny. V případě této knihy se nám jedná více o způsob, jak pochopit krajinu České republiky než přímo o střední Čechy. Ty jsou však na podobná studia obzvláště vhodné, protože jimi protékají hlavní velké řeky, střetává se zde kvalitní zachovalá příroda s neúprosným civilizačním tlakem Prahy. Pochopení krajiny a péče o ni je zároveň péčí o její obyvatele. Je to dlouhodobý proces, ve kterém je nutné uvažovat desítky let dopředu. Každý neuvážený čin zde má dlouhodobé důsledky. Jedním z velkých témat moderní doby je kvalita života, jejíž součástí je kvalita životního prostředí i něco, co se např. v Anglii nazývá "právo na přírodu". Znamená to, že každý člověk by měl mít možnost se snadno dostat do harmonické a jen málo porušené krajiny a přírody. Proto je dobré si uvědomit, v jak mimořádné zemi žijeme.

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily.

Přehled druhů měkkýšů vyskytujících se na území Moravského krasu, jejich společenstva ve zdejších ekosystémech apod.

Úvodní kapitola se zabývá přírodními podmínkami kraje (geologie, geomorfologie, hydrologie, klimatologie, pedologie, zoologie, botanika, ochrana přírody a vývoj osídlení). Následující obsáhlé kapitoly jsou věnovány jednotlivým okresům (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram, Rakovník) – v úvodu každé kapitoly jsou podrobněji popsány přírodní podmínky daného okresu. Hlavní pozornost je však zaměřena na chráněná území, která jsou hodnocena z hlediska všech základních přírodovědných oborů (geologie, pedologie, botanika, zoologie, lesnictví). Závěr kapitol tvoří informace o památných stromech v daném okrese. Samostatné kapitoly jsou pak věnovány CHKO Blaník, CHKO Český kras, CHKO Kokořínsko a CHKO Křivoklátsko. Text je doplněn množstvím barevných fotografií, grafů, map a leteckých snímků. Text zpracoval autorský kolektiv předních odborníků z vysokých škol, muzeí a pracovišť ochrany přírody.... celý text

Úvodní kapitoly se zabývají přírodními podmínkami Prahy (geologie, geomorfologie, hydrologie, klimatologie, pedologie, zoologie, botanika, ochrana přírody a vývoj osídlení). Následující kapitola je věnována popisu jednotlivých chráněných území v katastru Prahy, která jsou hodnocena z hlediska všech základních přírodovědných oborů (geologie, pedologie, botanika, zoologie...). Text je doplněn množstvím barevných fotografií, grafů, map a leteckých snímků. Text zpracoval autorský kolektiv předních odborníků z vysokých škol, muzeí a pracovišť ochrany přírody.... celý text

Krajina, která byla donedávna něco samozřejmého, dobrého tak leda pro turisty, fotografy a staromilce všeho druhu, se v posledních letech stala čímsi víc něčím, co nás zakotvuje v nejistém proudu světa, čím se odlišujeme od ostatních národů a co zakládá nejenom naši kulturu a identitu, ale ovlivňuje i to, jak cítíme a myslíme. Není to málo. Tato kniha slovem i obrazem upozorňuje na hodnoty, s nimiž se ve středních Čechách setkáváme a jichž bychom si bez určitého poučení nemuseli vůbec všimnout. Kniha je dělena do tří částí, ve kterých se postupně dozvídáme, co to je krajina, jaké má problémy a jaké cesty existují k jejich nápravě. Jednotícím motivem je paměť krajiny, tedy vědomí, že ztráta minulosti je i ztrátou budoucnosti.

Sborník prací z životního prostředí- povodně, vodní režim, obsah dusíku, měkkýši, buk, Lepidoptera, Insecta, Coleoptera, Křivoklátsko, Labská niva na Kolínsku, květena Novobydžovska, Ostružiníky centrálnícjh Brd, Houby, Pavouci, mihule potoční

Střední Čechy jsou krajinou pro znalce. Málokterá oblast v Evropě má tak bohatý geologický podklad a jen samotná Praha může bohatstvím a pestrostí své květeny a drobné zvířeny soupeřit s kteroukoli chráněnou krajinou oblastí, přičemž Středočeský kraj jako celek je daleko předčí. Kniha, v níž je citlivě vyvážena složka obrazová i textová, si všímá nejen živé a neživé přírody středních Čech (geologie, podnebí, vodstvo, květena a vegetace, zvířena), ale i postavení člověka v krajině a hledání genia loci středních Čech.

Studie o vývoji a současném složení měkkýších společenstvech na chráněném území Národního parku Podyjí.

Obsahuje též rejstřík chráněných území, rostlin a živočichů.

Monografie o problematice výzkumu krasů a jeskynních systémů.

Atlas skalních, zemních a půdních tvarů lze o značit za populárně vědeckou příručku podávající atlasovou formou soubor nejvíce hledaných poznatků o mikroformách a mezoformách reliéfů v rúzných typech hornin a v různých klimatických a geomorfologických podmínách.

Syntetická práce poskytuje všeobecné informace o všech hlavních otázkách kvartéru a překonává tak jednostranná hlediska speciálních vědních disciplín. Charakterizuje hlavní rysy kvartérní epochy, zabývá se metodami výzkumu,výkyvy podnebí a jejich projevy, přehledem čtvrtohorních uloženin a jejich genezí. Probírá ledovcové, suchozemské a vodní sedimenty a věnuje rovněž pozornost vývoji čtvrtohorní fauny a květeny, vzniku člověka a lidské společnosti.