Stanislav Synek Livres

18. března 1987 vyrazila tehedjší nomenklaturou požehnaná expedice na cestu kolem světa v automobilu Tatra 815 GTC (Grand Tourist Caravan). Projeli 6 kontinentů, 67 zemí a najeli kolem 200 000 km. Vrátlili se 1. května 1990. Doba trvání expedice tedy byla 37 měsíců, čili odjeli za bolševika a vrátili se po listopadové revoluci. Cesta rozhodně nebyla procházkou „růžovou zahradou“ – byli obviněni a uvězněni v Gueatemale jako špióni, v Číně tragicky zahynul jeden člen posádky. Jeden člen expedice, jaderný fyzik, tlumočník a překladatel a cestovatel, byl před odjezdem požádán redakcí Zemědělských novin, aby se stal „očima“ jejich čtenářů. Jeho Pohlednice z daleké cesty, vycházející v sobotních Zemědělských novinách se staly základem pro tuto knihu, níž je popsána první půle expedice Tatra kolem světa, tedy Evropa a Severní a Střední Amerika. Program cesty se často upřesňoval a měnil v závislosti na konkrétní situaci v té které zemi, na možnosti získat potřebná víza, na počasí, které činí některé úseky cesty neprůjezdnými i pro terénní automobil.

Aristotelova etika představuje svébytnou tematizaci člověka jako bytosti, která se vyznačuje jednak schopností mluvit a myslet, jednak tím, že žije v obci, což je společenství založené na řeči a hledící k tomu, co je pro člověka dobré (a nikoli jen k tomu, co je užitečné). Úlohou předkládané studie je interpretovat klíčové pojmy Aristotelovy etiky a pokusit se jednak přispět k lepšímu porozumění této myslitelské pozici, jednak oživit některé otázky a akcenty, které v současné etické diskusi buď chybí, nebo podléhají značným zjednodušením

Příběh významné československé expedice Tatra Kolem Světa, jež se konala v letech 1987 – 1990. Knižní zpracování její první třetiny, pokrývající Evropu a Severní Ameriku, vyšlo již v průběhu výpravy. Text popisující druhou část trasy (Jižní Amerika, Austrálie, Asie, Afrika) se dostává do rukou čtenářské veřejnosti nyní, a to v původní, nezměněné podobě z doby svého vzniku (1990), aby zůstala zachována jeho dokumentární podoba. Doplněn je současnými dodatky. A k tomu rozsáhlá paleta informací, zážitků, postřehů, vzpomínek, úvah a porovnání z autorova života plného cestování od padesátých let do současnosti.

Druhý svazek horrorů podle amerického filmového seriálu o Freddym Kruegerovi a jeho dětských obětech. Počet obětí v Elm Street se zvyšuje, procento domnělých sebevražd či záhadných vražd ve spánku neustále roste, ale kdo je vinen? Odpověď znají jen postižení. Avšak jak zničit Freddyho, když jeho kamenné srdce je stále krutější, jeho vražedné praktiky čím dál důmyslnější a jeho tělesná schránka víc a víc odolnější? A tak co platilo jednou, nestačí podruhé. Jednou pomůže láska, jindy vítězství nad strachem... Zocelenější a nesmrtelnější Freddy je čím dál nebezpečnější, a tak i strašlivý sen přerůstá do bdělého stavu svých nositelů a prolíná se se skutečností. Panoptikum hrůzy nabývá obludných rozměrů...

Podtitul: Studie k pojetí (lidské) duše u Aristotela Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů, který výrazně a nadlouho ovlivnil uvažování o těchto otázkách, je Aristotelův spis O duši. Předkládaná studie je snahou o interpretaci tohoto nesnadno přístupného a bohatě komentovaného spisu. Jejím cílem je předvést pokud možno ucelený výklad jeho základních konceptů v kontextu Aristotelovy přírodní filosofie a metafyziky. Základní výkladovou perspektivou přitom bude otázka po smyslu bytí člověka jako individuální myslící bytosti.

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života. Autoři (S. Synek, V. Zajíc, M. Vrabec, T. Kunca a J. Marek) představují výrazné analýzy orientované k filosofickému dílu Aristotelovu, Descartovu, Spinozovu, Humeovu a Kierkegaardovu. Publikace si klade za cíl především konfrontovat a vést diskusi těchto dějinně a věcně odlišných stanovisek, sledovat základní motivy a určení, jež rozhodujícím způsobem konstituují pole tázání po čase v tradici evropského myšlení.