Tomáš Dvořák Livres

Fotografická publikace s více než 400 vyobrazeními (většinou starými pohlednicemi a fotografiemi) na 140 stranách. Vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Muzeu hlavního města Prahy. Jedná se o další počin v rámci dlouhodobého výstavního a publikačního projektu Muzea hlavního města Prahy představující jednotlivé pražské čtvrti.

Doprovodná publikace k výstavě Pražské biografy obsahuje bohatý obrazový materiál – plakáty, dobové fotografie, historické plány Prahy s lokacemi biografů a jejich programy. Představuje místa filmových projekcí v metropoli od konce 19. století, zachycující atmosféru dlouhého provozu. Tato místa byla charakteristická pro desítky „bijáků“ rozesetých po celé Praze, které nabízely jeden z nejrozšířenějších druhů audiovizuální zábavy, dostupné prakticky komukoli. Diváci sem přicházeli za svými oblíbenými filmovými hrdiny, a pro většinu z nich to byla jediná možnost, jak zažít podmanivou atmosféru filmového promítání. Autoři se zaměřují na pestrou škálu kinosálů, které se lišily okázalou reprezentativností premiérových kin na prestižních adresách a pozoruhodnou atmosférou skromnějších biografů. Publikace nabízí obrazové materiály ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a dalších institucí, včetně plakátů a propagačních letáků spojených s pražskými biografy, fotografií kinosálů a ulic, kterými se do „stánků světla a stínů“ vstupovalo. Dobové plány s vyznačením lokací biografů ukazují množství a rozmístění kin v průběhu času.

Pražské kavárny konce devatenáctého století a první poloviny století dvacátého byly skutečným fenoménem. Slavná Unionka, kavárna Arco, Slavia, Café Louvre, Montmartre, Nizza, Juliš: v těchto zařízeních se psaly kulturní i politické dějiny. Některé z tehdy proslulých kaváren fungují i dnes. Výjimečně se v nich uchovala i atmosféra oné doby. To je ovšem jen zlomek někdejší slávy, se kterou se dnes setkáváme především prostřednictvím vzpomínek, obrazů a archivních fotografií. Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.

Třetí svazek Edice VVP přináší překlady klíčových textů předních světových historiků a teoretiků médií. Pozornost je v nich věnována filosofickým, sociologickým, estetickým a historickým problémům médií a komunikace.

V duchu edice Rozhraní věnují kapitoly této knihy pozornost tomu, co fotografie doprovází, sousedí s nimi a obklopuje je, co je k nim přidáváno nebo naopak k čemu jsou ony přidávány. Figuru paratextu si vypůjčujeme z literární vědy pro označení této transtextuální či transmediální hraniční oblasti, aniž bychom se omezovali výlučněna vztahy obrazu a textu, jako spíše vyznačili možné způsoby, jimiž jsou fotografie ukotveny ve světě. Studie se věnují „příslušenství“ fotografie ve smyslu autorských komentářů, kritických a teoretických pojednání či marketingové komunikace; memům, metadatům a formám navigace ve fotografickém univerzu prostřednictvím jejich třídění a označování na sociálních sítích; vedle paratextů fotografie ale i fotografii jako paratextu ve formě screenshotu a virtuální fotografie či filmové fotosky.

Třetí doplněné, aktualizované a mírně rozšířené vydání publikace obsahuje platnou právní úpravu družstev se zřetelem k nejnovějšímu vývoji zákonodárství, judikatury a právní doktríny.

Tato kniha vznikla jako doprovodná publikace výstavy Pražské výletní restaurace realizované v Muzeu hlavního města Prahy od září 2010 do března 2011. Záměrem autora bylo představit místa odpočinku a občerstvení Pražanů a jejich proměny v prostoru i čase - od vltavských ostrovů až ke středočeským výletním podnikům, od druhé poloviny devatenáctého století do konce třicátých let století dvacátého včetně příležitostných časových přesahů směrem k současnosti. Základ publikace tvoří dobové fotografie, a zejména pohlednice, které představují často jediné doklady o druhdy vyhlášených restauracích.