Miroslav Marcelli Livres

Francúzsky filozof Michel Foucault svojimi knihami, politickými aktivitami i spôsobom života neprestáva ani dnes priťahovať záujem filozofov, ale i širšej kultúrnej verejnosti. Autor monografie sa k tejto pozoruhodnej osobnosti približuje cez jej trvalé úsilie po inakosti.

Miroslav Marcelli v knihe Príklad Barthes sleduje líniu myslenia francúzskeho filozofa, literárneho kritika a semiológa Rolanda Barthesa, aby ju mohol vzápätí opustiť a predĺžiť, rozšíriť priestor filozofovania o svoju vlastnú trasu.

Roku 1886, včase najväčšej Masochovej slávy, použil lekár Krafft-Ebing vo svojom diele Psychopathia sexualis po prvý raz pojem masochizmus, odvodený od spisovateľovho mena, pod ktorým zhrnul symptómy istej sexuálnej perverzie. Venuša v kožuchu patrí k najúspešnejším erotickým prózam rytiera Leopolda von Sacher-Masocha. Gilles Deleuze, jeden z najoriginálnejších francúzskych filozofov druhej polovice 20. storočia, vyzdvihuje literárnu hodnotu Masochovho diela, analyzuje sadizmus a masochizmus, ich rozdiely a súvislosti. Gilles Deleuze Je jedním z nejoriginálnějších a najinspirativnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Při rozvíjení své vlastní filozofické problematiky se často obracel k podnětům, které se zrodily v takových oblastech jako literatura, film, výtvarné umění nebo i kvantová mechanika, biologie a neurologie. Charakteristickým znakem jeho myšlení je schopnost zachytit mnohotvárnost a nezredukovatelnou jedinečnost kulturních, vědeckých a společenských pohybů. Tuto svou schopnost v plné míře projevuje i v práci o Sacher - Masochovi, vydané původně v roce 1967. Deleuze zde s velkým porozuměním představuje literární podoby jeho díla a zároveň usiluje rozbít zjednodušující koncepci sadomasochistické jednoty, kterou přijímá psychoanalýza.

Les sciences humaines d'aujourd'hui sont plus que du domaine du savoir : déjà des pratiques, déjà des institutions. Michel Foucault analyse leur apparition, leurs liens réciproques et la philosophie qui les supporte. C'est tout récemment que l'«homme» a fait son apparition dans notre savoir. Erreur de croire qu'il était objet de curiosité depuis des millénaires : il est né d'une mutation de notre culture. Cette mutation, Michel Foucault l'étudie, à partir du XVIIe siècle, dans les trois domaines où le langage classique - qui s'identifiait au Discours - avait le privilège de pouvoir représenter l'ordre des choses : grammaire générale, analyse des richesses, histoire naturelle. Au début du XIXe siècle, une philologie se constitue, une biologie également, une économie politique. Les choses y obéissent aux lois de leur propre devenir et non plus à celles de la représentation. Le règne du Discours s'achève et, à la place qu'il laisse vide, l'«homme» apparaît - un homme qui parle, vit, travaille, et devient ainsi objet d'un savoir possible. Il ne s'agit pas là d'une «histoire» des sciences humaines, mais d'une archéologie de ce qui nous est contemporain. Et d'une conscience critique : car le jour, prochain peut-être, où ces conditions changeront derechef, l'«homme» disparaîtra, libérant la possibilité d'une pensée nouvelle.

Počas posledných pár rokov nám internetové siete ponúkli neuveriteľnú a prednedávnom ešte nepredstaviteľne rýchlu formu komunikácie. A vývoj pokračuje. Každý deň vykonáme ďalší malý krok smerom k budúcnosti. Filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej esejistickej skici Myslenie v sieti venuje fenoménu kolektívneho myslenia, a to predovšetkým v súvislosti s nástupom nových komunikačných a informačných technológií. Ide o tému, ktorá sa vo svete stáva predmetom naliehavej pozornosti a mnohých diskusií, no v slovenskom prostredí sa vyskytuje len výnimočne. Východiskom úvah Miroslava Marcelliho je fenomén stelesňujúci paradox dnešnej doby. V spoločnosti, ktorá zdôrazňuje význam ľudského indivídua a odvracia sa od dávnejších foriem kolektivizmu, začínajú pred nami vystupovať rozličné formy kolektívnej inteligencie. Ako toto kolektívne a vo svojej podstate anonymné myslenie vstupuje do našej existencie vo svete? Vzniká takto nová podoba kolektivizmu, alebo možno hovoriť skôr o ostrovčekoch myslenia, ktoré hľadajú spôsob, ako uchopiť celok prostredníctvom siete? Esejistická kniha Miroslava Marcelliho Myslenie v sieti vychádza ako súčasť edície Skica, ktorú vydáva Vydavateľstvo Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.