Luděk Bednář Livres

V říjnu roku 1939 utekl šestnáctiletý Richard Pipes s rodiči z nacisty okupované Varšavy. Dostali se do Spojených států, kde Pipes začal studovat na vysoké škole, vstoupil do armády Spojených států, byl skoro čtyřicet roků profesorem ruských dějin na Harvardu a stal se poradcem prezidenta Reagana pro Východní Evropu a Sovětský svaz. V této poutavě napsané knize vzpomíná významný historik na vlastní nevšední život a vypraví o některých nejdůležitějších politických událostech 20. století. Pipes popisuje, jak fungoval Harvard ve svém zlatém věku, diskutuje povahu sovětského komunismu za studené války a všímá si jako účastník Reaganovy vlády jejích vnitřních sporů o politiku vůči Sovětskému svazu. Přináší nádherné portréty kulturních a politických osobností, například Isaiaha Berlina, Ronalda Reagana a Alexandra Haiga, i jedinečné postřehy o rodném Polsku, o svém židovství a o asimilaci do americké kultury. V knize možná nejvíce zaujme Pipesův popis vlastního vývoje jako historika, jeho pojetí dějin a jak o nich psát.

Zachód umiera. Narody mają ujemny przyrost naturalny. W siedemnastu europejskich krajach więcej jest pogrzebów niż narodzin, więcej trumien aniżeli kołysek.

V prvních letech studené války provedla skupina Američanů pod vedením prezidenta Dwighta D. Eisenhowera revoluci ve špionáži a vedení války. Utajené inovace, včetně letadel U-2 a SR-71 a prvních družic Corona, umožnily monitorovat Sovětský svaz a chránit Spojené státy před jaderným útokem. Tyto stroje získaly za den více informací o sovětské výzbroji, než by armáda špiónů shromáždila za deset let. Vynálezy a mise této skupiny pomohly kontrolovat zbrojní smlouvy a udržovat mír během studené války, avšak vedly také k opomíjení tradičnějších metod shromažďování zpravodajských informací. Philip Taubman, zkušený reportér New York Times, vyzpovídal desítky účastníků a prostudoval tisíce tajných dokumentů, aby vyprávěl tento skrytý příběh. Rekonstruuje klíčová setkání a rozhodnutí, která vedla k vývoji špionážních projektů v nebezpečné době. Sleduje příběh od Bílého domu po CIA a Pentagon, od tajných zkušebních základen po montážní centra družic. Odhaluje nové informace o téměř technických nezdarech a byrokratických překážkách. Ačkoliv špióni na obloze dosáhli úspěchu, jejich neúspěch při odhalení teroristických plánů 11. září 2001 ukazuje, jak závislost na technologiích mohla oslabit tradiční zpravodajské metody. V současné válce s terorismem budeme potřebovat jak technologie ve vesmíru, tak špióny na zemi.

Přestože kniha je biografií, tak autor v ní sleduje něco, co je jen dílčí součástí biografie: setkání osobnosti s veřejným světem politiky, když autor v knize spíše objasňuje vazbu mezi životem a dějinami. A na základě tohoto vztahu v životě člověka, který se v pozdějších letech stal tím nejabsolutnějším vládcem, jakého kdy bylo možné spatřit v nějakém obrovském státě moderní doby, by se kniha dala charakterizovat jako studie o utváření diktátora a předpokladů, které k jeho diktátorství vedly. Poutavé vyprávění a brilantní výklad prvních let života Stalina a jeho vývoj coby bolševického vůdce do roku 1929, kdy se ocitl na vrcholu moci.